rozvedená bloguje

Dnes jsem si přivstala, protože jsem musela dohnat, co jsem zanedbala. Žádné poklidné slavení, ale úklid. Do dvou odpoledne jsem ladila baráček do pořádku. Kolem druhé jsem měla hotovo, vytřela jsem předsíń a odebrala se podívat k mamince s dárky a k tatínkovi na hřbitov. Doma jsem si vklidu uvařila tácek výborných domácích chlebíčků (dělám si sama i pařížský salát) a jak jsem celý den nejedla a tvrdě pracovala, hned jsem je také všechny snědla. A to byl můj štědrý den. Stromek z borovice pichlavé jsem ozdobila jen barevnými světly a třemi malými plyšáky. Žlutým a červeným medvídkem a strakatým psíkem. Pod něho jsem umístila proutěný koš na prádlo se zabalenými dárky pro Zorku a Emmu. je to prostě taková vánoční dekorace. Nyní jsem na chvíli vstala, abych podala zprávu o tom podařeném svátku, ale jinak už ležím v posteli, poslouchám radio Wave a čtu si lidové spisy Josefa Štefana Kubína. Zítra a pozítří už pracovat nemusím, mám krásně naklizeno a žádné povinnosti mě nečekají, tak se budu věnovat sobě a četbě. A uvařím si na spravení chuti pravý domácí boršč. Už se na něho těším. Je-li člověk sám, uvaří si to na co má chuť bez ohledu na tradice. A já, ač vše co se patří v záloze mám, jsem se takto dneska zachovala. Uvědomuji si, že jsem dobře neudělala, tradice a rituály se musí udržovat, je to sepětí s našimi předky, s naší zemí, ale samotný člověk si holt občas trochu uleví. Tak je to. A proto si uvařím černý čaj a pojím vánoční cukroví. Deset druhů jsem napekla.

linkuj.cz vybrali.sme.sk