rozvedená bloguje

Včera jsem si to uvědomila, když jsem se zamyslela.. tenhle rok mi přinesl mnohem více radosti než smutku. Tak krátce konstatuji a jdu spát.

Omlouvám se, že nejsem schopna dokončit text o výletě. Stravuje mě příprava besed a akcí v práci, a skládání obřadních textů smutečních po práci. Těším se na víkend a pečení cukroví. Čas na blogy bude až v sobotu. Zítra 2 besedy a jeden obřad, ve čtvrtek intenzivní příprava na páteční akce: Knihovnickou olympiádu a Podvečerní čtení předvánoční. Radost mi dělá, že dva kluci šesťáci si sami od sebe na to čtení připravují program. Vtipy a nějaká kouzla. Jsem z toho docela vyvedená z míry, že to jde tak samo od sebe... jak podivné v dnešní době... zuzi

A dějí se vůbec kolem mě samé podivné věci... ještě nejsou vánoce a já jsem dostala dárky. Jednu napěchovanou obálku před týdnem z Domažlic a druhou dnes od Vyškova. Budete se divit, ale v obou byly kromě jiného rukodělného potěšení náhrdelníky vyrobené speciálně pro zuzi. A to je pro mne znamením, že je na čase také něco pěkného pro radost druhým zchystat :)...

PS – letos je to vlastně náhrdelník třetí! Také vlastnoručně rukodělný! Dostala jsem ze Zlína malou ručně vázanou v kůži knížku jako závěs na krk.  Vidíte, a to je důkaz, že stále ještě existuje udělat druhému radost vlastnoručně vyrobeným dárkem, a dokonce se zdá, podle té četnosti, že to frčí!

linkuj.cz vybrali.sme.sk