rozvedená bloguje

Do lesa se chodí s provazem, tak nezapomět.
Na klestí.

upozornění přišlo pozdě, už jsem doma.. tak příště... pane Veselý...

... do lesa se chodí s provazem a) oběsit, nebo b) pro klestí

Tak to bylo myšleno. Proto bylo dodáno pro klestí, ostatně proč sekat dřevo do kotle, když klestí stačí nalámat. Také se při sběru může člověk seznámit s nějakým mužským pomocníkem, který stařenku i snůší na zádech odnese domů. Vždy když jdu do lesa vzpomenusi na Šípa jak v jednom dílu Šarády řekl : bloudím tímto polesím, hledám strom na kterém se oběsím.Pokud to člověk chce udělat trpitelsky tak zvolí tradiční český způsob, který trvá asi dvacet minut. Jestli si to chce udělat humánně, tak zvolí katovskou smyčku, která okamžitě zlomí vaz, k tomu je třeba namydlit provaz. Proto doporučuji chodit do lesa s mýdlem a provazem. Je dobré nezapomenout na nějakou třeba plastovou židli, zejména ve vyšším věku se na stromy špatně leze. V ostravských novinách vyšel před lety návod pro sebevrahy. Stálo v něm, že před aktem by si měl vlézt do černého igelitového pytle, do kapsy vložit popis činu, do druhé doklady.

V takovej hezkej den, jako byl včera je škoda se věšet. Ikdybych měla namydlenej provaz k batohu, asi bych ho tentokrát nepoužila. Byla jsem zaujata sběrem rozmanitého suchého listí na jednu otázku do knihovnické olympiády, a také mne rozptýlila na okraji lesa přítomnost hejna neznámých opeřenců a jejich silné štěbetání spojené s častými přelety. Měla jsem nutkavou potřebu zjistit co jsou zač, ale vůbec se mi to nepodařilo, protože neposeděli a kamkoli jsem za nimi přišla blíž, hned celá komandérie zase poodletěla a tak to šlo stále dál , až jsem to vzdala. Na provaz jsem si ani nevzdechla, mít ho u sebe! V takovém dni se těžko umírá, natož vlastní rukou. K návodu ... slušní lidé už vymřeli a vy byste to očekával po sebevrazích? Možná proto vyšel ten manuál Jak korektně umírat, ... a možn, nejspíš určitě - je to směrnice Evropské unie.