rozvedená bloguje

Kyjev – K sedmi letům vězení a uhrazení způsobené škody odsoudil dnes soud v Kyjevě bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou, kterou shledal vinnou z překročení pravomocí. Podle obžaloby svojí činností při podpisu dohod o dodávkách ruského plynu v roce 2009 způsobila státní energetické firmě Naftogaz škodu 1,5 miliardy hřiven (3,4 miliardy korun).

Politiku zaznamenávám jen periferním viděním, ale na tohle rozhodnutí jsem byla zvědava. Když to vezmu kolem a kolem, v říši ruské bylo vsjo balšoje. Velké city, velká nelítost, když se člověk ocitl v nepřízni a neměl mocného přímluvce, nemohl počítat se státním soucitem. Dříve, když jsme byli v jejich táboře, tvrdost moci zasahovala obdobně. Po sametovce už jsme nebyli jako oni ale oni tvrdýmií zůstali. Nevím, zda bývalá premiérka Tymošenková rozkrádala stát, vědomě či nevědomě. ale to co je jinde trestáno nebo mravní kredit a vědomí ostudy nedovolí jedinci dál se angažovat,  se u nás přehlíží.  Tak i tak. A nikdo zpotencionálních viníků se už nestydí a necítí odpovědnost a kausa přebíjí kausu a lid obecný pod břemenem svým osobních starostí zapomíná a zapomíná a už se ani ničemu nediví otupen tou rozbředlou atmosférou doby, kdy je čestnost, pravdomluvnost a zodpovědnost odsunuta na vedlejší kolej. Ano, bylo to tu vždy, ale bažina mravního marasmu se zvedá a její hloubka pomalu stahuje do své hlubiny jednoho po druhém. Je to podivné ... dříve se mluvilo o tom, že pracujeme hodně, že by nám pro spokojený život stačilo pracovat pouze 4 dny v týdnu. A včil jak to je? Kdyby to nebylo blbý, chodilo by se do důchodu hned po pětasedmdesátce. To je safra nějaký pokrok? Vždyť to jde od desíti k pěti. Je tu vůbec někdo, kdo ten systém je schopný ukočírovat? Mám pocit že se účastním velkého experimentu. Ale největší pocit mám, kdyby se ta nenasytná mocenská struktura uskrovnila a stala se rozumnou a mravnou, žilo by se tu daleko líp. Vím, neříkám žádné novinky, přijdu si spíš jako nějaký blázen co opakuje marně dávno omšelé pravdy... omlouvám se za to momentální selhání, ale poslední dobou mně přijde, že se kadence průserů zahušťuje nejen "venku", ale i doma. A je mně zase nějak z těch lidí a to prosím včetně mě nanic. Chtělo by to pořádně se nacpat a upadnout v zimní spánek. Asi bude na jaře líp. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk