rozvedená bloguje

Saša mi dnes přišla "udělat hlavu". Těšila jsem se na ni, neviděly jsme se 3 týdny. Povyprávíme si co je nového a chtěla bych se jí zeptat (vím, že mi nezalže), zda je na mě nějak vidět, že jsem zhubla za 4 týdny 7 kg? Aniž bych o to nějak výrazně usilovala, jen jsem změnila životní stereotyp – vyměnila ho za jiný. A přiznávám.. snažím se jíst jinak. To jsem si ale uvědomila až nyní, když jsem už doma z dovolené – že bych v tom nastoupeném trendu mohla nebo spíš měla pokračovat.

Totiž... v práci mně kolegyně nic neřekly, a když jsem se zeptala, dozvěděla jsem se, že to prý není vidět. Hmm, to není možný. Proto každý den stoupám na váhu a divím se, že ukazuje stále stejně. Ta bývalá kila tam chybí! Jsem však v rozpacích.. Do pytle..

Saša přišla, poslala mne pro prodlužku a než jsem se jí stihla zeptat, sama se mně zeptala, jestli nejsem nezhubla. Já říkám JO! ty to fakt vidíš? už o 7 kg! a kde to je na mně vidět?, já na to. No, říká v rozpacích. Na panděru a vlastně všude, jsi taková živější nebo co.

A to je povzbuzení velké. Budu ještě pokračovat. Ale nyní mizím. Večer budu k vidění na koncertě Richarda Müllera. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk