rozvedená bloguje

Dlužím první gazánii, mám ji nafocenou asi dva dny?? Zatím se rozvinula jaksepatří pouze tato jedna, ale další mají našlápnuto. Stačily by dva tři dny a byla by tu přehlídky krásy. Ale nějak se to hatí. Dokud jsem v práci, klidně se to hatit může, jen bych ještě potřebovala osekat zahradu a dotrhat rybíz. Letos jsem se totiž rozhodla, že z celé úrody vyrobím marmeládu. Tak zítra.. už nevyhnutelně..

Stále se něco děje. Strejda z Kolína se ze mně snaží vytáhnout to hrozný tajemství, ale nepovim! Letos asi frčí námořnická trika. Tak jsem si jedno také koupila, ale je netypicky zeleno bílý.

Tento týden konečně vyrazím na pěší výlet, už potřebuji protáhnout kostru, ještě však nevím kam.

Každý večer jsem si zvykla posedávat na zahradě a pozorovat, co se děje. Věřili byste, že cítím v zádech i pohled kočky? Včera jsem ji načapala, jak leží na plotě a pozoruje mne. Tím svým jedním okem. Kdyby mě nekálela každej den na trávník, měla bych jí docela ráda.  Jo, a proč vysedávám denodenně venku až do setmění?? Představte si, že každý večer, když se ztiší, vyrazí na lov jiřičky. Ti nejsou jako kosi samotáři, co vytahují žížaly z bahna.. jiřičky večer co večer bouřlivě oblétávají za velkého rachotu v kruhu zahradu a loví hmyz. Je jich okolo dvaceti a připomíná mi to mysliveckou nadháňku. Kde jsou schované za dne? Vůbec je nevídám a o jejich existenci vím jen díky těm jejich večerním manévrům. zuzi (včera v noci byla bouřka natřikrát, z toho ta prostřední se vyznačovala tím, že jedna rána byla tak strašná, že ji zaznamenalo všech nás pět, co jsme dopoledne jeli do Chrudimě).

linkuj.cz vybrali.sme.sk