rozvedená bloguje

Dnes se mi na e-mail ozval opět po delším čase pan, řekněme Novák. Před dvěma nebo možná už třemi lety mne objevil na internetu, protože pátral po předcích, kteří vlastnili chalupu v Toulovcových Maštalích, kterou on sám v té době koupil. Ti předci se jmenovali příjmením jako já a pan Novák – ajťák, si mne vygoogloval. A zjistil u mne také "závislost" na Maštalích, které já mám moc ráda. A předností bylo i mé zaměstnání, ledacos jsem se mohla z knih dovědět!

Od té doby jsme si účelově vyměnili několik e-mailů, pan N. mne většinou žádal o nějakou specifickou informaci, kterou jsem mu nemohla poskytnout, a tak jsme na sebe zase na čas zapomněli; až opět dnes mi po dlouhé době přišel od něho zajímavý e-mail, a to už jsem pomoci nějak mohla, protože moje vazby na region a okolí jsou přece jen poněkud širší a hlubší než je běžné, a tak jsem obdržela další e-mail, tentokrát s obrazovou dokumentací, jak na půdě chalupy objevil pan N. pracovní knížku nebo zdravotní knížku a také fotografie hrobu. Pán mi poté napsal ještě jednou a já mu již také mohla poskytnout nějaké bližší informace, které jsem mezitím přes maminku kamarádky – pamětnici, získala. Asi bude mít pan N. radost, dvakrát mi psal že je velmi zvědavý. Musím se přiznat, že mě tato informace trochu zaskočila. Málokdo se tak bezostyšně k této své slabosti přizná. Já však zvídavost a přiznámí k ní za slabost nepovažuji. Já to považuji za přednost. Tedy když ta zvídavost se týká historie a zájmu o své předky!

Jsem ráda, když dostanu takový neobvyklý e-mail. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk