rozvedená bloguje

Pohled na slavnost vernisáže. Pohoštění podle slov ředitele Axlera připravili sami účinkující. S těmi roládkami na jednohubkách si hoši vyloženě pohráli!

Řeční pan Axler, ředitel muzea, vedle něho pánové Sejkora, Zemanský a Kašpar

Včera jsem navštívila vernisáž surrealistických obrazů skutečského rodáka Martina Zemanského a jeho kamaráda Tomáše Sejkory. Tento zájem jim nestačí. Hrají  v královehradecké kapele Pavilon M2 psychedelic-classical music, jak jsem si přečetla. Ale ještě větší psychedelic nářez připravil jejich další přítomný kolega z uvedené kapely -  Jan Kašpar. Se svou performancí vyznačující se fúzí pevných beatů, samplů a sonických erupcí prozřetelně vystoupil až půlhodinku po zahájení. Pochopitelně  se musel na veřejné vystoupení tohoto druhu patřičně připravit – mentálně soustředit. Na takovou konceptuální hudební produkci si nejde odskočit od večeře. Musí se čekat na ten pravý okamžit, kdy to v člověku začne vybublávat a nakonec se to jako láva vyvalí ven. Tak se mrkněte na pár záběrů.

Už to začalo

Jan se dostává do varu

Performance vrcholí a poslouchám ze starších již jen já. A z mladých jen ti "pokrevní". Je to něco docela  jiného než hrají na rádiu Blaník, člověk si na ten chaos musí zvyknout a přijít mu na chuť. Jde o to, hned to nevzdat, přežít zkrátka první sonické erupce!  Konceptuální umění, přátelé. není Helenka Vondráčková.

Vernisáž jsem si společensky hodně užila. Potkala jsem se se několika dobrými kamarády uměleckého ražení a prohodili jsme srdečně pár vět. Navázala kontakt s kamarádem, kterého jsem potkala před pár dny na náměstí po mnoha letech a dokud na výstavě pobývala Tamara Bohuňková, (přijela z Prosetína na kole) nehnuly jsme se od sebe a domluvily se, že se spolu sejdeme v klidu někde jinde. Dnes jsme to zpečetily nápadem, že se uvidíme 25. 3. na Ležákách, na představení pražského divadla Viola  Proč si nezatančíte? účinkují Jiří Lábus a Emil Viklický (klavír). Musím si do té doby vyřešit, kdo mi půjčí kolo :).

Obrazy jsem shlédla radostně. Jsem odchovaná Salvátorem Dalim a jak jsem tak pozorovala, obrazy barokního ražení pana Zemanského mi ho evokují. Je šikovný a potřebuje se jen vykreslit, jak podotkla zkušená výtvarnice paní Tamara. Obrazy nemají stejnorodou kvalitu. Pan Sejkora je také šikovný a jeho tvorba je mi bližší ze surrealistického hlediska, abych tak řekla. Líbily se mi od něho hlavně dva jednodušší obrazy:

A ještě dva od pana Sejkory, ten následující se stal tváří výstavy

A ukázka barokního rozmachu a spirituáních symbolů pana Zemanského, není to žádná selanka

Saturn pojídající své dítě

Zjevení sv. Jana – Apokalypsa

více fotek na rajčeti

linkuj.cz vybrali.sme.sk