rozvedená bloguje

Nebreč

Dodnes si pamatuji na scénu z Německa z pískoviště, kde se jedna malá holčička rozplakala, když jí cizí chlapeček vzal lopatičku a maminka ji okřikla slovy: "Neplač, slzy patří jen do pokojíku pro služky. Když něco chceš, musíš si to vybojovat." Tak je vychovávaná měšťanská vrstva ve staré Evropě. Pokud takhle nebudeme vychovávat děti a dospělé, budeme je v práci vést k vystrašenosti, bude naše společnost stále vykazovat velmi nízké výkony: nebudeme schopní konkurence.

/ Karel Hvížďala blog / text  věnovaný divadelní hře KOULE, která byla velmi volně inspirována životem sportovkyně Heleny Fibingerové. Napsal ji David Drábek a odvysílala ji v rámci cyklu her ze současnosti stanice Vltava, Český rozhlas 3.

Luxus být otevřený

Každý má v sobě soubor vlastností, které se postupně učíte používat, abyste v tomhle světě vůbec přežil. Je v tom trocha politiky, trocha diplomacie a třeba i pletichaření. Ale náhle, z nejrůznějších důvodů, si řeknete, co se vám může ještě tak stát? A najednou si dovolíte ten luxus být diskrétní, přísný, někdy možná i výbušný a brutální, ale zároveň, doufám, nezáludný a důvěryhodný.

„Život a úspěch je souhrou spousty okolností. Ale základ je vždycky stejný: práce, píle, kázeň. A hlavně – sebekázeň.“

/ Lidovky.cz rozhovor Tomáše Motla s Pavlem Dunglem. Pavel Dungl (*1948) patří mezi přední české a evropské ortopedy / přednosta Ortopedické kliniky FN Na Bulovce.

Nevyzpytatelnost – VV strana prázdné slupky

Na véčkařském příkladu (ne)vidíme, jak výhodné je, když politická strana funguje tak jak má – tedy jako strana, ne jako výraz vzdoru, marketingový produkt, brand (obchodní značka). Namísto plnění slibů a zatočení se vším neřádem a zúčtování s dinosaury vidíme, jak se pomalu a jistě ze stranických představitelů stávají už ani ne dinosauří mláďata, ale pořádně vypasení samci.

/ To vše a ještě více řekl ve včerejších LN Stanislav Balík, vedoucí katedry politologie FSS MU

linkuj.cz vybrali.sme.sk