rozvedená bloguje

Nedá mi to. Přestože mám málo času, chci vám představit podivuhodné věci, kterých se můžete nadát, ocitnete-li se v tomto malém nenápadném východočeském městě. Omlouvám se, že budu psáti  pocitově a pokud to půjde, vyhnu se konkrétním údajům, historii a přesnému popisu. Smysl textu vidím v tom, abyste se nadchli a do této lokality vyrazili osobně. Pokud plujete na stejné vlně se mnou, budete nadšeni.

Heřmanův Městec má kolem 5000 obyvatel a kromě zámku, kam se běžně nedostanete (sídlí tam už léta domov důchodců pro Pražáky), se v posledním desetiletí pozvedly z popela místní židovské památky (synagoga, židovská škola, dvojdomek, hřbitov, márnice). Zasloužil se o to "poslední žid města" pan Ladislav Mareš a politik Miloslav Výborný, který v letech 1998 – 2003 působil jako starosta Heřmanova Městce. Je to samozřejmě zjednodušený pohled, nicméně tak nám situaci interpretovala sama paní průvodkyně.

O naší cestě jsem již psala zde včetně zveřejnění několika fotek. Dnes na tento text navážu a znovu pozdvihnu osobnost paní průvodkyně. Ta žena a její vyprávění mě unesla stejně jako krásné památky a obrazy v galerii Cyrany, umístěné v budově staré židovské školy a obydlí rabína.

Chcete-li si přesto něco málo rámcově přečíst, zde máte možnost, na rajčeti si snímek zvětšíte a naleznete tam mnoho dalších fotografií z tohoto místa.

Na fotografii vidíme opravenou židovskou synagogu, v HM čtvrtou v pořadí. Vrchnosti byli totiž většinou Židům nakloněni, řečeno zjednodušeně,  v roce 1848 dosáhl jejich počet svého vrcholu, žilo jich zde 840. Za synagogou vykukuje stará židovská škola, kde bylo v patře obydlí rabína a také můstek, který spojoval obě budovy. Vedl na galerii, synagogy určenou výhradně ženám. Díky pozdějšímu zbourání této spojnice se galerie zachovala v nezměněném stavu. Taktéž kupodivu oltář a v něm 3 tóry. Historie těchto památek je opravdu zajímavá. V budově školy je dnes umístěna překvapivě velmi kvalitní sbírka  výtvarného  umění.- stálá expozice sbírky východočeských malířů a sochařů 20.století, sbírky obrazů, plastik, kreseb, grafických listů a koláží manželů Emy a Josefa Horákových. Byli jsme všichni 3 milovníci umění nadšeni. Radost mi udělalo objevení několika děl mého bývalého skutečského souseda, akademického malíře Jaroslava Kopeckého (jeho doménou byly obrazy skutečských lomů, krajina, struktury, plevelné břízy v lomech, oranice ... po jeho smrti jsem získala "na spálení" mnoho starých rámů – všechno schovával, nic nevyhodil – odvezli si je nakonec Cihlářovi) a také mnoha dalších, mně oblíbených umělců – Váchal, Kubišta, Jíra, Boštík, Gross, Grus, Kaván, Zrzavý aj.  na jednom místě. Jsou to jména, na kterých jsem vyrostla, tak se podívejte na malý výběr fotografií:

Podlaha židovské školy

Dojímají mne takové prosté věci jako je původní dláždění dvorku.

Synagoga je odsvěcena, pořádají se zde koncerty

Galerie synagogy, vidíte vchod ze spojovacího můstku? Hned vedle něh, v předsíni,  visí  "obraz" s verši Bohumila Reynka. Jediné verše co zde jsou. Podkreslené zvětšeninou jedné z jeho drobných grafik.

A v galerii naleznete i jeho grafický list

Jeden z obrazů Jaroslava Kopeckého, malíře Skutečska

Josef Šíma, Václav Boštík ...

Josef Čapek, Jan Zrzavý ...

Kdo by neznal ... Václav Špála a  dále... několik celkových pohledů

Více fotografií na rajčeti, račte dále

linkuj.cz vybrali.sme.sk