rozvedená bloguje

Jak říká Evina, jsem vyčarpená! Až na dno. Co vám mám povídat. K obvyklé práci se nakupilo koncem týdne a začátkem nadcházejícího neobvyklé množství obřadů, tak celé dny dívám do počítače a cosi zodpovědně a se zaujetím píšu. Bolí mě oči a tak jsem přestala i číst, abych jim ulevila. Ale co doma dělat? U televize oči namáhám též a povídat není s kým. A dělat také není co, protože v zimě nic nebaví a ruce křehnou. Když chodím do práce, moc tepla doma neužiju. Dnes jsem přišla kolem 18. hodiny, a je kolem osmé a v kuchyni jsem to vytáhla na 15°C. To si ale nestěžuji, jde o zvyk a přizpůsobení se podmínkám. Těším se na jaro, kdy budu zase moci trávit celé dny venku a nejen pracovat, ale i jen tak sedět na lavičce pod přístřeškem nebo tam vařit. Jo, musím si koupit nějaký elektrický vařič. Ten co jsem používala loni se vypálil. Zvykla jsem si na letní vaření na zahradě.

Jsem ráda, že se vyřešila záležitost s nezaplaceným hrobem spisovatele Václava Čtvrtka, všimli jste si? Možná bylo kolem toho zbytečně moc veřejného humbuku, ale co! Na chvíli to obrátilo pozornost k osobě spisovatele, který na rozdíl od Rumcajce a jeho kamarádů víl, vodníků, myslivců, formanů, motýlů a jiné žoužele, byl už poněkud v pozadí a ani nebylo vlastně známo, pokud mohu soudit, kde má hrob. A nyní to víme. V Praze na vokovickém hřbitově.

Loni jsem rekonstruovala, vzala si půjčku na stavební spoření a současně založila nové, spíš symbolické. Včera mi přišel výpis a zjistila jsem, že ve spořitelně mám o 500 Kč méně, než jsem tam vložila. Úrok činil 27,90. Zdá se, že nadešel čas změnit strategii spoření. Ale nemám svého finančního poradce, tak snad udělám nejlépe, budu-li si jen tak spořit do prasátka. A na ten bídný úrok si také ušetřím. Dvakrát si nekoupím  drahý jogurt co mi tak chutná a budu mít hned vyděláno na slušný úrok.

Mám u postele 3 knížky o žabácích na příští podvečerní čtení a chystám lechtivé čtení pro dospělé. Co číst? Toť problém. Nesmí to být moc sexuální, ale zase by to mělo být dráždivé. Ach jo. Tohle bude problém.

Přinesla jsem si domů dvě knížky a chystám se je přečíst.  Emil Hakl: Pravidla směšného chování (letos již získala Cenu Josefa Škvoreckého, v Lidovkách kniha roku 2010 byla hned 2. za Balabánem), je útlá a hned jsem poznala grafický rukopis Pavla Růta. Druhá se jmenuje Jak prodat vycpaného žraloka: prapodivné zákony ekonomiky současného umění a aukčních domů a napsal ji Don Thompson. Je čtivá, jak jsem nahlédla, je určena pro běžný populár se zájmem o moderní výtvarné umění.

Nevím kdy zvládnu doplnit na blog texty a fotografie z výletu do Heřmanova Městce, Žamberka a Litomyšle. Tento víkend zase na dva dny někam mizíme za kulturou. Ale co, hlavní je žít! zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk