31.01.2011
Ukrajuji krajíc zimy
spaním
V sobotu úderem dvanácté jsem vyrazila na svou první zimní vycházku. Za celou zimu jsem nevytáhla paty dál něž na účelový přechod z domu do práce a zpět, z domu do obchodu a zpět, k babičce a zpět. Letos jsem v období zvaném zima zkrátka zaujala pozici lehce hibernujícího medvěda. Nejčastěji a nejdéle pobývám v posteli a čtu. Sice funguji, ale kromě zaměstnání je mi líno. Podle toho to také se mnou vypadá. V sobotu jsem ušla z domu k nádraží a bolela mě záda jak čert, no ano, mám v čudu na podzim posílené břišní svaly od toho povalování. Ale nevzdala jsem to, hodinu a půl jsem kráčela skal a stepí divočinou a rozhejbala to. A dnes šla do cvičení. Sice jsem se opět více povalovala na žíněnce než cvičila, ale odhodlání trvá. Babička – maminka už je zase ve formě jako dlouho ne. Pozná se to podle toho, že má náladu mne citýrovat. Její hlavní téma je moje postava. Týden nemohla chodit a nebyla ve své kůži, ale dnes indikátor ukázal změnu k lepšímu. Zase jsem to odnesla.
Dostala jsem poštou básně Jana Vladislava. Je jich mnoho, i nějaká próza. Nechám si je na svátek, takové věci se nečtou při jídle nebo mezi praním a žehlením.
Půjdu si lehnout, chce se mi spát, takhle mi to alespoň do jara rychleji uteče, když většinu času prospím. Přiidejte se. zuzi
[1] (Evina K. - WWW) Vloženo 01.02.2011, 08:35:17
[2] (zuzi - WWW) Vloženo 01.02.2011, 20:20:47
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
