rozvedená bloguje

Josef  Kroutvor ...  milovník kulturní krajiny, lidských sídel a jejich rázovitých obyvatel, tajemných lesů a močálů s podivnými přízraky, zašlých prvorepublikových kaváren a jejich dávných návštěvníků někde mezi Prahou a Vídní, spíše než Paříží, skromný  grafik; skrytý, ale současně i zřetelný ctitel a znalec časů, pořádků a umělců dob z přelomu století 19. a 20., a ten, kdo o tom všem píše srozumitelné eseje. Nejen o TOM, ale i o sobě.

Jeho sborníky esejů, již dříve jednotlivě publikovány a upraveny pro knižní vydání,  čtu z nějakého zvláštního pocitu jako uzavřený celek na sebe kapitolami navazující a jistým způsobem gradující. Opravdu zvláštní. Snad je ten celek i tak umně vystavěn;  v obou jeho knihách: Klobouk, kniha a hůl i Café fatal tomu tak bylo. Autor nepíše o všem, ale pouze o umělcích – malířích, fotografech a jiných jeho fascinujících (mnohdy  vyzvednutých na světlo z prachu času) a o věcech souvisejících. O jejich inspiraci, životě, místu jejich pobytu.  V každém zaujatém a zaměřeném textu nalezneme mimoděk střípky autorovy osobní výpovědi, ale nepíše o sobě, nezdůrazňuje se. V obou knihách však ke konci očekávejte i něco  více osobního. V „Klobouku“, jak jsem již uvedla to je esej Cesta ke kostelíku v St. Nizier a v Café fatal poslední esej  Moderní umění a osud. Ta je zcela zásadní a o autorovi mnohé vypovídající; shrnuje a potvrzuje dojem, který si člověk o osobnosti Josefa Kroutvora po přečtení jeho textů vytvoří. Jeho názory zde jsou mi velmi blízké.

Úryvek:

Moderna je sice moderní, jak se ozývá ve slově samém, ale k modernímu umění má ještě daleko. Dá se říci, že moderna představuje paradox modernosti, hluboký rozpor mezi novým cítěním, vnímáním, viděním na jedné straně, a naopak myšlením na straně druhé, které se opožďuje za expanzí smyslů. Oblast moderny zahrnující symbolismus, neoromantismus, secesi představuje velký, bohatě strukturovaný celek. Z rezervoáru poezie čerpají všechny druhy umění, bez poezie 90, let nepochopíme smysl dalších projevů. Moderní umění v dalším období literární inspiraci zavrhne, modernu málo moderní překoná absolutně avantgarda.

Esej Moderní umění a osud /lze zvětšit, doufám

linkuj.cz vybrali.sme.sk