rozvedená bloguje

Dny svátečního volna pomalu uplývají a já konstatuji, že jsem za celé období vánoční a novoroční nevystrčila čumák z domu. Měla jsem naplánovány 3 akce a ze všech po domluvě s potencionálními účastníky sešlo. Komu by se také do tý zimy chtělo? Snad jen lyžařům, a to my nejsme. My putujeme sněhem pěšky. A tak jsem se věnovala přípravě jídla, jeho konzumaci a také dívání na televizi a méně již čtení. A stejně jsem nestihla co jsem měla v plánu, vždyť jsem chodila jsem celý týden do práce.

Mým koníčkem je stále sepisovat seznamy co a kdy mám udělat. Méně se již jimi řídím. I když...  dojde-li ke zpětné kontrole, stejně zjistím, že naplánované úkoly jsou navzdory ležérní direktivě splněny. Protože se TO stejně udělat musí. Nyní mi napadlo, se s vámi podělit o zázrak. Slyšela jsem včera v televizi v nějakém vzpomínkovém pořadu na počátky vysílání, slova mladého sovětského úderníka, který k nám přijel z kolchozu. Pochlubil se, že tam u nich rozdojili kozla. A dával od té doby skleničku mléka denně. Vida, možnosti tu sou! A tak by to mělo být v novém roce se vším. Neskládat ruce do klína, ale pokusit se rozdojit kozla! Samozřejmě nyní mluvím již obrazně, rozumíme si, že??? !

Co mě zaujalo z té změti pořadů které jsem shlédla? Divili byste se na co jsem se dívala. Žádná pohádka, žádný film, dívala jsem se obvykle na nějaké outsidery, od kterých jsem nic valně neočekávala, ale nakonec jsem se zasekla drápkem. Tedy těmi "outsidery" myslím pořady neobvyklé, takové, které obvykle pomíjím. No třeba včera. Než jsem ve 22,00 únavou usnula, raději jsem si četla. Stýskalo se mi totiž po Noci s Andělem. Tu nic nenahradí, stejně jako žádná sestra nenahradí máslo. A basta. To není ale dobrý příklad. Tak jiný. Třeba jsem se dívala tak očkem na Marii Rottrovou a scénky z jejího Divadélka. A tam jsem zaslechla krásnou lidovou píseň. "Hlava bolí, srdce zmírá ...všechno cos míval rád, konec mívá" ... zpívala jí s Josefem Krónerem. Nádherná píseň. Napadlo mi v tu chvíli, že krásné věci, které lidé kdy vytvořili jsou naprosto nezávislé na čase a kulise. Lidé jsou stále stejní od časů kdy bydleli v jeskyni až doteď. Jejich tužby a sny se asi moc nemění a když mají co říci a řeknou to, vznikne krása. Dnes se tomu říká konceptuální umění. Každý se plete do všeho. Ale protože je za tím mamon, nestojí ten výsledem mnohdy za nic. Ale podíváme-li se na umění primitivních lidí a jejich písně, je to jednoduché a silné. Asi jako když dnes studio Najbrt navrhne logotyp DOX nebo logo Prahy. Ano, platí  stále, že jednoduché věci nás mnohdy postaví do pozoru a překvapí svou nekomplikovanou logikou. nejde už ubrat vůbec nic. je to na kost. Stejně jako slova našich lidových písní.

Všechno cos míval rád, konec mívá ... dnes poránu jsem měla naplánovanou tu hroznou akci. Úklid kotelny. Ale dostala jsem se k tomu zase pozdě. Jak automaticky zapínám ČT2, chystám se jen na pár minut, než umyju, utřu a uklidím nádobí... poslouchat a nakonec zůstanu až do konce. Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo (1/2). Televizní zpracování dramatických dialogů muže a ženy z různých historických dob autora Oldřicha Daňka. Z roku 1987 uváděl Vladimír Ráž. Krásné etudy – Jana Brejchová a její tehdejší partner Jaromír Hanzlík. Ze všech čtyřech příběhů z různých dob mne asi nejvíce zaujal ten uherský, druhý v pořadí. Ach, ta horká uherská krev. A také tam zaznělo to, co bychom si měli asi podvědomě zapamatovat...vše je jen na chvilku. Šťastné konce jsou jen na chvilku a ani ty nešťastné netrvají věčně.... a ještě něco?

Ano, už ve čtvrtek jsem se rozhodla a na oslavu Nového roku uvařila tu legendární dvojkombinaci o níž tu nedávno bylo hovořeno: Hovězí polévka s masem, zeleninou a kápáním a španělský ptáček s knedlíkem. Uvařila jsem to vše sama, až na ten knedlík. A ten se zrovna nepovedl, byl jak buchta. Příště tedy uvařím i ten domácí knedlík; a věřte nebo ne, bude to poprvé v mém životě!  zuzi Tak fotky a pak něco opojného na poslech.

Kdo tedy vládne světu – Bůh, nebo Satan? / zamyšlení básníka Jiřího Žáčka, které tu ještě před chvílí bylo,  naleznete na knihovnickém blogu.

linkuj.cz vybrali.sme.sk