rozvedená bloguje

Ještě zítra zamarodím a ve čtvrtek, dá-li zdraví, vyrazím do práce. Vzala jsem si na to marodění dovolenou. Ale že bych si bezstarostně marodila říci nemohu. Protože se nemá o mne kdo postarat, dojdu si ráno nakoupit a musím zatopit, nanosit uhlí a během dne se starat. Naštěstí ty velké mrazy opadly a dnes celý den taje. Čtu knihy, objevila jsem jednoho velmi interesantního autora, kterého budu číst poprvé! A docela jsem si o něm původně myslela, že je to nějaký dovedný grafik, co udělá rydlem do linolea fik fik a pár čarami naznačí podstatné. Poznala jsem to jméno v knize Františka Štorma, jen taková zmínka.  Ano, je to ten, co má v knize malou grafiku houbaře – Josef Kroutvor. Ano, taková jsem. Vím toho hodně, ale ještě více toho nevím, někdy i zásadního. A tak jsem si vypůjčila v jiné než naší knihovně jeho knihu Klobouk, kniha a hůl – studie "kráčející postavy" v krajině. Přečtu a pak povím, kniha je to vcelku útlá.

Mám jednu velkou radost. Včera jsem dostala do schránky skutečské noviny a bylo tam v těch novinách poděkování ze základní školy pro mne za vstřícnou a obětavou péči, kterou jsem svým přístupem dětem věnovala. Před měsícem jsem totiž měla v jednom týdnu pět besed o poezii, pro děti od 1. do 5. třídy a měla jsem tehdy fakt dobrý pocit, že děti i učitelky to bavilo. Tak se mi to potvrdilo. Není to vůbec běžné,  takový veřejný dík. Je to pro mne znamení, čemu se mám věnovat, v čem je moje parketa. A mohu prodat a propojit mnoho těch mých fragmentálních znalostí z mnoha oborů  :). A tak to také dělám.

linkuj.cz vybrali.sme.sk