rozvedená bloguje

To byl den! UF! Jsem ráda, že už je večer a mohu si oddechnout. Spíš odfouknout z plna hrdla, tedy. Od rána bez chvíle klidného spočinutí. Dopoledne už jsem musela zabrat za práci, protože po obědě jsem čekala návštěvu hlavního  tahouna naší knihovnické olympiády. A opravdu přišel a makali jsme. Jsme léty sehraná dvojka a někdy nás napadají podivné hlouposti, které se nakonec ukáží jako velmi nosné a veselé; minulý rok jsme vymysleli hru na velblouda, letos něco podobného, ale z jiného soudku. Myslím, že málokoho by napadlo vyrobit mobilní zařízení na posílání košíku na špagátu s češtinářským testem "oslepenému" soutěžícímu.  To zařízení jsem vymyslela já a setkalo se s úspěchem, zatím jsme ho však vyzkoušeli jen my dospělí, pro děti to bude překvapení. Přihlásili se nám skoro samí deváťáci...  Dopoledne příprava, odpoledne rekapitulace a doladění,  mezitím jeden obřad a po celý den průběžně pilování podvečerního čtení.

Nečtu jen tak jednoduše, když se čtou orientální pohádky, povím nejdříve něco o orientální architektuře – jejích hlavních rysech a na čem staví a co to vlastně je Orient a co jest to karavana, kálif a hrob proroka. To vše velmi jednoduše a na blogu takřka nesdělitelně. Možná by vás zajímalo namátkou jak vysvětluji dětem hrob proroka, ale to byste museli přijít si to poslechnout, tohle je "moje licence".   – Pak teprve následuje v temné knihovně, osvícené jen jednou lampou, čtení pohádky o Kalifovi čápovi z knihy Karavana německého pohádkáře Hauffa. Jo, ještě něco o něm – zemřel velmi mlád, žil před 200 lety cca v době Boženy Němcové, a o ilustrátorovi Trnkovi...  a zatím se nám sešlo tak milé množství posluchačů, což jsem nečekala. Kromě naší klaky,  4 dospělí a s nimi 5 dětí! A to je úspěch, protože začínáme a poprvé před měsícem přišla pouze jedna posluchačka!

Návštěvníci byli dobře naladěni a dokonce se dostalo i na nabídku sponzorského daru a světe div se, zúčastněný tatínek příště přinese na předvánoční čtení červené víno a chce také číst! Uvítal by, kdyby nás prostě četlo víc a taky objevil, že to je lepší než návštěva hospody! Haf! Mňau! Tak to je vážně něco jako zázrak. Když tahle iniciativa přijde zezdola. Takže příště to nebude jen tak obyčejné čtení, ale předvánoční ladění! A napečeme cukroví. Již počátkem prosince. A budeme číst vánoční pohádky od Zbyňka Malinského, tak abych si snad vzala vzala to zelenobílý boa. A jestli budu opravdu hodně chtít, opráším starou španělskou kytaru, zopáknu pár akordů a natrénuju nějakou vánoční halekačku! Nadšení mám po dnešku dost, tak snad to chvíli vydrží. – Safra, ale ten tatínek byl kreativní!

linkuj.cz vybrali.sme.sk