rozvedená bloguje

Dostala se mi kdysi do ruky tato kniha pro děti – respektive její 1. díl  Děti jeskyň v zapadlém údolí a přečetla jsem si ji... Dlouhá léta jsem na ni nepomyslela, až nedávno jeden malý čtenář vznesl dotaz, zda bych mu mohla sehnat díl druhý a můj zájem o tuto knihu se oživil.... Povím vám malý příběh jejího spisovatele a současně i „jeskynní" trilogie ....

Alois Tlučhoř (Alois Theodor Sonnleitner)

Alois Tlučhoř, pedagog a spisovatel – narozen 25. dubna 1869. v Dašicích u Pardubic, zemřel 2. června v Perchtoldsdorfu u Vídně, více známý byl pod svým pseudonymem Alois Theodor Sonnleitner. Svůj pseudonym  -Sonnleitner – zvolil dle slova Sonnleiten – sluncem osvícený okraj svahu v jeho knize Heimlicher Grund.

Tlučhoř pocházel ze známé statkařské rodiny v Dašicích.  Školní čas už ale prožil jako chovanec benediktinského řádu v Melku. Ve Vídni pak studoval filologii a pedagogiku – studium zakončil promocí a titulem Dr. phil. Své zaměstnání vykonával na jedné z měšťanských  škol ve Vídni, na začátku jako učitel odborných předmětů, později jako ředitel školy a dotáhl to až na okresního školního radu v rakouském prostředí.

Vedle pedagogických a sociálně politických spisů vydal Tlučhoř básně a pohádky, mezinárodně známým se ale stal se svou trilogií Die Höhlenkinder – u nás byla přeložena z němčiny a vyšla v roce 1930 v nakladatelství F. Topič, pod názvem Děti jeskyň: 1. V zapadlém údolí,  2. V nákolní stavbě a 3. V kamenném domě.  V německy mluvících zemích je tento napínavý příběh dvou dětí ze 17. století, bojujcích doslova den za dnem v samotě opuštěného a uzavřeného alpského údolí v primitivních podmínkách o přežití, velmi populární dodnes a je stále znovu a znovu vydáván.

V Česku vyšel  v postsametovém období v novém vydání  v roce 1992 pouze první díl a já jsem si tehdy se zájmem knihu přečetla. Docela poutavá robinzonáda, kde mimo líčení dobrodružného života v drsné ale krásné přírodě (což autor opravdu umí se zaujetím zaznamenat) nechyběl ani psychologický aspekt.

Napadlo mě nedávno poohlédnout se po dalších dílech. V databázi ČNB (vysvětlím později) jsem zjistila, že nakladatel Topič vydal tehdy, v roce 1930, pouze díly dva  a třetí dosud nikdy vydán nebyl a pravděpodobně nebyl ani přeložen!!!  Ani pátrání po tak staré knize z první republiky nebylo snadné a za pomoci internetové knihovnické konference jsem nakonec knihu obdržela z Moravské zemské knihovny v Brně, kde ji ještě měli ve fondu a hlavně absenčně půjčovali.

Je krásná, viďte? Ta "stará" (nová je otevřena na plánku zapomenutého alpského údolí) obsahuje oba díly a byla jsem zcela nadšena vazbou (převazbou) a také jejími ílustracemi zcela v duchu kreseb té doby v secesním duchu. Některé mi evokovaly grafiky Váchala, jiné kresby Preislera.

Nové vydání obsahuje, pro mne nepochopitelně, kresby takřka shodné s původními, ale přesto překreslené, tedy kresby na motivy ilustrací původních. Snad to má co společného s autorským právem ... ale kouzlo starých časů bohužel zmizelo ...

Na konci třetího dílu se sice díl poslední avizuje, ale ve skutečnosti trilogie nikdy uzavřena vydáním dílu posledního nebyla.

Věřím, že vás moje vyprávění o zdánlivě zapomenuté knize a neznámém spisovateli zaujalo a pro germanisty mám inspiraci ... přestože třetí díl je na konci druhého avizován, nikdy nevyšel – tedy alespoň podle České národní bibliografie (večer se k tomu katalogu vrátím a vysvětlím -je zde vše, co bylo u nás vydáno, a tedy i přeloženo). Můžete se o to pokusit.  Bylo by to supr ... teda skvostné :)))  zuzi

Sedlo vám literární téma? Stavte se na knihovnickém blogu

linkuj.cz vybrali.sme.sk