rozvedená bloguje

Ja mam moc rada tuhle fotku z Afganistanu
http://www.sibik.cz...GANISTAN.html
Diky Zuzi,nekam se mi lety ztratila a ja nevedela jak ji hledat a dokonce jsem zapomnela i jmeno foptografa :))

Tak to je dobrý, Cheo, žes ji našla...

Šibíka mám ráda, jednou jsem dokonce byla na křtu jeho knihy fotografií a Vlk si pak závistivě ještě jednou koupil pro sebe (jinou :-) )
V nějakém pořadu moc pěkně vypravoval, jak fotí v takových šílených situacích, jak s těmi lidmi navazuje kontakt, že ho k sobě tak pustí a dovolí mu fotit ty největší osobní tragédie ...
Díky za tip, obrázky hrůzné, leč opět dokonalé... je to profík.

Ahoj Wlčice, tak to jo, nějak jsem na to nepomyslela, že se i v takových situacích musí ptát zda může. Připadala bych si sama jak hyena, fotit a mlčet. Ale přiznám se, že některé fotky jsou tak bezprostřední a intimní momentky, že jsem to "ptaní" nepředpokládala.
Fotím také lidi kteří mne zaujmou, dovoluji se vždy, málokdy se mi stane že odmítnou. Jednou jsem se ale nezeptala v nádražce v Budějicích a pěkně jsem si to vypila!

Jsem jeho velký obdivovatel, mimo dokonalých fotek je zajímavé číst jeho komentáře a povídání o vzniku každé fotky a těch událostech které fotí vůbec.


Z rozhovoru:
Ve tvé nové knize se mi moc líbí záběr starého tanku, nad nímž se vznášejí balónky - je v tom ta tíha a lehkost, krása a tíha zároveň. V tom je poezie.

Afghánistán. A vidíš, mně to připadne trochu jako kýč.


Proč jsi ji tedy dával do knihy?

Já jsem neřekl, že je to kýč, já jsem řekl trochu jako kýč.

Hodně lidí konkrétně na tuhle fotku reaguje, ale já v tom cítím laciný efekt. Ten zrezlý tank, rozmlácené město a hezké balónky před nima. Já si té fotky prostě moc nevážím. Ale je trochu jiná než ostatní, možná jsi to cítil. Ty i když fotíš oslavu vítězství, jako na Ukrajině, necítím z ní ulehčení. Napětí a hrozba se stále vznášejí nad tvými snímky. Mám z tvých fotek pocit veliké tíhy.Jak říkáš. Tíha. Jde mi o to, naložit na lidi co nejvíc. Pokud chci, aby si něco uvědomili, nejdřív je musím zastavit. Na rozdíl od tebe si myslím, že by ty fotky měly být daleko tvrdší, ale toho zatím nejsem schopen. Ale maximálně se o to snažím.

Tomu nerozumím.

Nejsem bezcitnej robot. Když jsem třeba v Oděse celý rok 2004 fotil lidi, kteří mají AIDS, nevzniklo několik cenných fotek, protože už jsem dál nemohl. Beru to jako selhání, protože když lidi jsou proti, tak s tím nemám problém, prostě nefotím. Jenže tady to vlastně nikomu nevadilo. Ale já už nemohl a radši jsem se šel s Martinou koupat. A třeba jsem přišel o jedinečnou fotografii, protože nejlepší fotka vzniká z mnohosti.

Ahoj Vlku, dík za doplnění. Ne mne ta fotka s balónky také působí trochu lacině, dívám se na to podobně jako Šibík.
Fotky z Haiti jsou plné barev a chaosu a prohlédla jsem si je jen jednou. Je potřebné ukázat ty hrůzy, ale na mne působí mnohem více černobílá fotka a soustředění se na detail, snad když dříve fotoaparáty tak perfektně neostřily a nebyly barevné, musel se fotograf opravdu soustředit na to podstatné ... Jeho knihy jsem neměla v ruce, ale z Reflexu mám také ráda ta povídání o vzniku fotky. A fascinuje mě série hliněných zápasníků. Tím o čem jsem psala. Barevně i kompozičně je to jednoduché a výrazné. Je to jen můj názor, co mám ráda.

neprijde :),protoze jak se rika-kazdy obraz,ma svuj pribeh.:)
A me tuhle fotku poslala kamoska,pro kterou jsem jednou za silenych okolnosti jela do Berlina :))).
Proto ji mam rada.Dal mi ji nekdo,koho mam rada :)).
Mam to same s pisnickama.

Cheo, to je v pořádku, co člověk to názor, tak se na mě kvůli tomu nezlob, jo?

Považuju se za cynika, ale matka nesoucí zraněné (nebo mrtvé) dítě v náručí mě spolehlivě srazí do kolen. Nemohl bych to fotit...

Smarija,vzdyt ja se ani v nejmensim nezlobim :))),kdo me zna,vi ,ze jsem " f pohode" :))

na to se nemuzu dívat ani na fotce :-(

" (udivila mne jeho sněhobílá košile a naprosto decentní zjev, v porovnání s "pracovním" Šibíkem – zuzi) !"

To bude asi tím, jak Šibík píše v rozhovoru o zajištěném zázemí a podpoře od světové agentury.
" Nechtěl bys dělat pro velkou agenturu, jež by ti připravila komfortní zázemí?

Je fakt, že mají lepší auta, téměř neomezený rozpočet. A je postaráno o jejich bezpečí. Já dostal před lety nabídku od americké AP. Dal jsem přednost Reflexu, protože lepší podmínky jsou vykoupené nesvobodou, jejich lidi se nemohou sami rozhodnout, kam pojedou a co budou fotit. To za ně udělá centrum v Londýně, Paříži a New Yorku."

A ještě jeden citát:
"A teď?

Všichni mají technicky kvalitní snímky. Digitál fotku neuvěřitelně změnil. Když pozoruju kolegy, v podstatě přestali fotit a začali natáčet. Prostě zmáčknou spoušť a za vteřinu udělají osm snímků. A věří, že tam ten správný okamžik mají. Já mám druhý nejlepší aparát na světě. Canon EOS 5D. Od toho nejlepšího se liší tím, že dělá jen tři snímky za vteřinu a místo sto devadesáti tisíc stojí polovinu. Ale já stejně fotím jednotlivě, ne dávkou, protože ani ta bleskurychlá kadence nezaručí, že zaznamenáš ten správný okamžik.


Hraje v tom roli náhoda?

Žádná náhoda, ta platí jenom u sportovní fotky. Pořád je to o oku fotografa.


Máš v tomhle světle čím dál větší obdiv k vašim předchůdcům, klasikům, jako byl Cartier-Bresson?

Obdivuju, jak s nepohotovými foťáky dělali pohotové a obsahově silné fotky. Je ale třeba brát ohled i na to, kdy byly dělané. Získávají s tím, jak stárnou, jsou záznamem něčeho, co už není: koloritu doby, oblečení, měst bez billboardů. Proto lidi sbírají staré pohlednice. Něco podobného se děje s černobílou fotkou -mnozí na to hřeší a fotí černobíle, aby zastřeli, že kdyby totéž vyfotili barevně, bylo by to o ničem.


V čem je problém?

Naučit se základní kompozici je snadný. Ale naučit se zvláštní, neobvyklou kompozici, která je tvým rukopisem, to je těžké. Já pořád doufám, že dosáhnu většího ozvláštnění, když se pokusím zmáčknout spoušť ve správnou chvíli i s rizikem, že to promeškám. "

Tvůj výběr mi zcela přesně šel na ruku a libuju si. Je to přesný, zaujala mě ta pasáž o černobílé fotografii , že někdo nefotí barevně, ale černobíle, aby zastřel atd ... to je zajímavé, já to někdy vidím zcela opačně, musím se ještě nad tím zamyslet???