rozvedená bloguje

Celý den na cestách ... ráno vlakem do Pardubic... na nádraží rychlý kafe z automatu a syn cigaretku a pak už do novýho AFI paláce, co je nalepený na Tesco do kina na AVATAR. Nečetla jsem dopředu žádné recenze a ani teď, abych nebyla ovlivněna, tak zítra se zmíním. Bylo to hezký kino a stálo za ten celodenní výlet ... Dlouho jsem nebyla v kině tak s někým ... ani sama, nepočítám Nestydu na vánočním večírku ... to je něco jiného než cíleně jít do kina. Návštěva bijáku je pro mne docela vzácnou událostí. V kině nás bylo celkem 5 a byli jsme všichni namačkáni až úplně nahoře ve středu u uličky ... Přátelská atmosféra, jako doma u televize...
Po produkci jsme se potulovali po Tesku, dali si nějakou dobrotu a kafe a pak šli na autobus. V autobuse přetopeno, a tak jsme záhy usnuli jak dvě medvíďata a teď jsme doma a na zítřek mám plán naučit se používat virtuální antikvariát. Chci se postupně zbavit mnoha knih, hlavně o umění. Už mnoho let jsem je neotevřela. Dvoutýdenní soužití se synem mne nabudilo, zrychlilo a mám zase pravidelný přísun a nabídku dobrý hudby a dobrých filmů. Máme stejný vkus. Teď právě se poslouchá při psaní Sigur Rós / Untitled a chystáme se podívat se znovu na jejich film Heima. Včera jsem rozkoukala film Sektor 9, je to síla! A snad konečně se dostane i na film Milenci ... To vyrušení z klidu asi občas potřebuji, abych tady nezrezivěla. Ale ráda se zase vrátím do „náruče samoty". Z toho napětí zde mě občas pobolívá hlava a neubráním se opakujícím se náporům stresu. Jsme oba tak nějak stejní, pozoruji  ...  zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk