rozvedená bloguje

Přivstala jsem si, straším tady už dobrou hodinu, ještě v noční košili a huňatém pastelově zeleném župánku, doplněno pro chladné dny tepláky a tlustými červenými ponožkami. Chystala jsem si uvařit kafe a dát se takhle poránu do žehlení, ale jdouc pro koš s nevyžehleným prádlem, skončila jsem počítače... Ale vlastně ještě předtím jsem měla v plánu zhotovit z jedné veky chlebíčky. Já už se ale jejich konzumace účastnit dnes nebudu. Tři nebo snad čtyři dny se nežinýruji a baštím cukroví a jiné dobroty, co se takhle okolo vánoc doma nacházejí ve větším množství, a když se na sebe kriticky zaměřím, pozoruji, že mi těch pár dní stačilo k zlenivění a začala jsem nabírat a tučnět. Hu! To ale nechci! Takže dost lahůdek a cvičit! Od Saši jsem našla pod stromečkem knihu s dývkem jak zkrotit velký a malý balón, tak se do toho ode dneška opřu! Dost bylo obžerství nazývané milostivě vánoční hojností! Ode dneška máš zuzi s jídlem utrum! ....  A teď jsem si navíc vzpomněla, že při plnění cukroví mi zbyla celá větší miska krému a syn už druhý den vznáší dotazy co s tím a já včera ve slabé chvilce slíbila upéct srnčí hřbet promazaný krémem a marmeládou. Jo! Jen upéct, konzumovat už ne!
Vánočního cukroví jsem letos napekla hafo z dvojitých až trojitých dávek u vědomí, že pojedeme za dcerou – a ta letos nepekla. Peču podle tradičních receptů mojí maminky linecké, išlské, vanilkové rohlíčky, kokosové věnečky, pudinkové tyčky plněné marmeládou protlačované strojkem a ze zbylých bílků sněhové pusinky. Na štědrý den dopoledne jsem ještě plnila išlská kolečka krémem a marmeládou, a přehnala to s krémem a dodělávala narychlo dva plechy pusinek ze schovaných bílků. Cukroví rozložené na talíři, stále poruce na stole, rychle mizí, a tak jsem pro jistotu dvě plné dózy těch drobných sladkých kousků včera zamrazila. Nechceme být přece po vánocích jako koule! A navíc se chystám na ten srnčí hřbet!
Na štědrovečerní večeři u nás nikdy nesmí chybět hrachová polévka s kostičkami osmaženého chleba a bramborový salát s rybím řízkem. Ale nemyslím tím kapra. Dávám odjakživa přednost rybímu filé nebo rybím filetám bez kostí. A opodál na stole chlebíčky a cukroví. Bývaly doby, kdy nescházel ani jablečný štrúdl a houbový kuba. To když jsme ještě byli celkovou rodinou a usedal s námi manžel. Ale taková kvanta jídel už dávno na štědrý den nevyvařuji. I tak je toho více než dost! Celodenní půst nedržíme.
Bramborový salát máme nejraději čerstvý.  Tedy já ho mám tak ráda :)...  Proto si den předem uvařím brambory, vejce a kořenovou zeleninu a konečná fáze krájení a míchání se koná hodinu až dvě před večeří. Je to fofr!
Ingredience od oka : 10 středních brambor lojovitých nerozsýpavých, 2 mrkve, 2 petržele, kousek celeru, malá konzerva sterilovaného hrášku, 2 střední cibule, 15-20 Dg šunkového salámu, 8 sladkokyselých okurek, tři vařená vejce natvrdo. Co jde protlačím umně čtverečkovaným sítkem, salám, okurky a cibuli nakrájím nadrobno. Okořením jemně solí, pepřem, lžící plnotučné hořčice a pozor – do mísy vypustím obsah skleničky 225 ml tatarská omáčka helmanns light. Zamíchám a klidně hned podávám. Mám prostě ráda čerstvý bramborový salát!
Honzova ročníková práce- keramický reliéf. Člověk si myslí, že je to hračka, ale dotáhnout tenhle výtvor do konce není vůbec snadné. Už jen technická stránka věci ... při rytí vznikají hliněné přebytky a plocha se deformuje, musí se stále hladit ... zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk