rozvedená bloguje

Páteční večer ... mám za sebou trochu povrchního uklízení, trochu vaření a čekám na příjezd syna. Těším se na něho, už jsme se dlouho neviděli. Doufám , že naše setkání proběhne ve zdvořilém a možná i srdečném duchu. Celý víkend budu doma a budu dělat, co bude potřeba. Tentokrát žádné courání, bude se vařit, uklízet a pokud mladej projeví zájem, bude se mu nakupovat podzimní nebo zimní oblečení. Ale s tím si nejsem jista. Příští víkend bude naopak pestrý. V pátek Ústí a hlavní atrakce Krch-off, a v sobotu a neděli se spacákem na Rozkoši . Jak radí spoon, vyrazím mezi lidi!
K počítači se dostanu zřejmě jen sporadicky, a tak využívám posledních chvil, kdy není „obsazeno" . Dnes žádný dlouhý intelektuální úvahy. Poskytnu vám návod Jeronýma Klimeše: Jak zacházet s přízrakem nevítaného milence. Zaujalo mne toto téma proto, že podobnou, vlastně téměř shodnou zkušenost, mám za sebou i já. Já jsem s tím přízrakem bojovala a odháněla ho dva roky. Neslouží mi to ke cti, dodávám. Nakonec ten bazilišek zmizel, ale kdybych tohle věděla, tak jsem ho nakopla mnohem dřív... pardon ... jsem ho uctivě vyprovodila :)
Markéta:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak se zbavit pocitu ponížení. Před určitou dobou jsem se do někoho zamilovala, on mě odmítl. Trvalo mi docela dlouho, než jsem se z toho dostala. Pořád na něj ale docela často myslím. Mám ale pocit, že z mé strany jde jen o pocit ponížení, jako bych čekala, že se vrátí, bude chtít věci změnit a tím se to vynuluje. Ale protože už do něj zamilovaná naštěstí nejsem :-), chtěla bych se tohoto pocitu nějak zbavit, abych měla už konečně skutečný klid :-)
Jeroným Klimeš:
Vážená Markéto, přesně si uvědomujete, že ten pocit vyvěrá z pravidelného myšlení na něho. Tyto okamžiky jsou definovány určitou frustrací – úzkost, samota, únava ap., kterou by měl uspokojit právě on. Vy si ho v těchto chvílích vybavíte a snažíte se ho k sobě přitáhnout. Pak pocítíte, jak se tato představa – fantazijní postava vzpírá tomuto úsilí a vy znova pocítíte odmítnutí a ponížení. Takže místo uspokojení zdrojové frustrace se minulá bolest ještě nafoukne. Tento proces, který i naznačujete – „jako bych čekala, že se vrátí" – je manipulace s fantazijní postavou, která obvykle vede k zhoršení nálady a protažení rozchodu do nekonečna. Pomoc je následující: 1) Oddělíte reálného člověka od fantazijní postavy, která se vám zjevuje v hlavě. 2) Sledujete okamžiky, kdy se tato postava zjevuje a jak na ni vyvíjíte nátlak, aby se vrátila. 3) Vyšlete vůči ní vstřícné gesto, kdy jí vysloveně dovolíte, aby Vás odmítla, ba třeba i ponížila. Řeknete si třeba, že jste už velká holka, že takové odmítnutí unesete, že mu přejete, aby se sám bez nátlaku rozhodl proto, co chce. 4) Necháte ji, aby se vzdálila, tak daleko, jak sama chce, ale neodhánějte ji. Když bude jen tak pasivně postávat kousek od Vás, tak ji tam nechejte být. 5) Pokud se přistihnete, že ji občas proklínáte, tak se jí omluvíte. Dejte si záležet, abyste se k fantazijním postavám nechovala ve fantazii hůř, než byste se chovala k reálným lidem. s úctou jk  zdroj

 Tak se tu mějte. zuzi

prosimvás nerozumíte někdo tomu, proč se mi na mém domácím počítači zbortila šablona z bloguje? V nových příspěvcích. V práci  je všechno OK.

linkuj.cz vybrali.sme.sk