rozvedená bloguje

Nepamatuji, kdy se mi naposled stalo, že jsem se probudila ráno v devět hodin! Budím se v pět, šest, nejdéle v sedm, ale v devět nikdy. Až dnes mě to zaskočilo! To mám určitě z toho neustálého ponocování ! Měla jsem jen taktak čas na nezbytné ranní úkony hygienického rázu a pak v rychlosti projít náměstím, kde probíhal jarmark. Nikde jsem se nezdržovala, pouze jsem nevěřícně zírala u dvou jihoamerických indiánů, kteří si pro pobavení nasazovali grandiózní pérové čelenky a nechávali maličkých přijíti k sobě a rodiče tu skupinku vyfotit. Nevím ale zda to bylo honorováno, ale bylo to takové „zrůdné"... a zrůdnost někdy oči přitahuje ...  Jinak klasika,  a hlavně vietnamský textil. Potom rychle za město do obřadky na jeden pohřeb a domů a zanedlouho vedle do muzea, kde dnes otevírali nové expozice kamenictví a obuvnictví.
Dnes pár fotek z venkovní instalace lomu a kovárny, zítra nádherné boty, co se zde vyráběly a obří polobotka. Mám absťák, a proto zítra zase vyrazím na úplně stejnou túru jako před týdnem. Snad s Miladou, ale nepůjde-li, vykonám tu pouť opět sama. Věřím ve slunečný den. zuzi

už se to chystá, vlevo se připravují muzikanti a hosté si povídají, aby jim utekl čas ...

Celkový pohled na expozice – v popředí simulace lomu s umělým dělníkem. Ti dva v pozadí s bílou košilí a vestou jsou živí a manipulují si jen tak pro radost s kameny

Ještě jeden záběr ... nebezpečná zábava ... před měsícem měl ředitel tohoto muzea pracovní úraz. Také si zde jen tak přemísťoval žulové kameny a jeden mu rozdrtil nártní kůstky. Už zase chodí, ale dnes kameny do rukou nebral.

Nejvíce se mi líbila kovárna  s živým kovářem! Dřevěná špalíčková podlaha a takové detaily jako letitý bicykl a pověšené sako na hřebíku v kapse se starými novinami dovedu ocenit! Je to však jen takové panoptikum pro děti.... 

Jedno z místních strašidel ... "tlučka", žena, rozbíjející kameny na štěrk. 

A toto je její manžel. Ten vyrábí ručně kostky

linkuj.cz vybrali.sme.sk