rozvedená bloguje

Myslela jsem, že budeme dva. Honza ale přijede domů až příští týden. Je mi to docela líto, těšila jsem se na něho, více jak měsíc jsme se neviděli ... Zítra se hned vedle, na dvoře muzea ,otvírá nová expozice lomařství, financovaná z evropských peněz. Je to tam tak trochu legrační – v boudách jsou umístěni umělí lomařští dělníci a vypadají na první pohled jak živí. Dívám-li se přes plot zahrady na ty podivné nehybné bytosti, je mi z toho nějak šoufl. Snad si na jejich přítomnost zvyknu a nebudou mne v noci chodit strašit! Zítra si ty pracovité muže prohlédnu zblízka, a pojmenuji si je, neboť jsme tam s paní Suchou pozvané jako dobří sousedé, a máme přístup i do VIP zóny! Prostě jsme místní celebrity! Setkám se tam i s Miladou a domluvíme si nedělní pěší výlet – stejný jako ten před měsícem a stejný jako jsem absolvovala sama minulou neděli. Oba jsou zde popsané. ... Vlakem do Chrasti, a domů pěšky lesem a podél řeky Žejbro. Je to nádherná procházka a je třeba využít posledních teplých dnů. Měla jsem v plánu upéct ořechový koláč, ale nemám ještě vyloupaná jádra a ostatně jsem-li doma sama, péct bych neměla. Existuje reálné nebezpečí, že moučníku neodolám.
Konečně jsem se také zahloubala do Murakamiho „Sputniku" a znovu se přihlásila na seznamku. Poslední dva nápadníci, ač se jevili tak nadějně, zmizeli tento týden postupně z mého života. Myslím že nenávratně. Nějak to těžko kloubím.... možná by bylo optimální "chodit" s Miladou :))), která mi rozumí a nevadí jí moje excesy, a na to ostatní, kde na tom duchovnu tak nezáleží, mít chlapa. Šikovného a urostlého. A nezadaného. Což se ale skoro vylučuje :) zuzi. a propos ... nevíte o takovym???

linkuj.cz vybrali.sme.sk