rozvedená bloguje

V sobotu jsem strávila část dne v Maštalích. Navštívili jsme s L. Pivnickou rokli. Počasí nevalné, ale díky, že zatím nepršelo. V překrásné romantické rokli bylo jak v prádelně a komáři nás oblítávali a nasávali jak diví. No, jenom naše nohy zůstaly před jejich nájezdy ušetřeny, protože jsme si je posprejovali repelentem proti klíšťatům do garantované výšky nohou! Od této garantované hranice výše však si komáři dělali co chtěli a sáli tekutinu i přes tenké svršky! Cestou jsme narazili na 3 lehčí výstupy překonávající terénní schod improvizací za pomoci kmenu stromu. Mně, která přešla Roháče , to již nedělalo problémy, ale L. se cítil zaskočen! Přesto překážky zvládal snadněji než já, ale cestou mu vyhládlo. Nechtěl nosit batoh, a tak jsme svačinu a pití ponechali v autě u turistické chaty Polanka. Na konci té cesty trnité se už L. radostně vrhal na nezralé ostružiny se zoufalým výkřikem : JÍDLO! A želel své plastové lahve s minerálkou Zelené jablko.
Docházíme zpět k chatě a začalo strašně pršet. Svačinu – ještěrčin cyklistický závin - který jsem umotala den předem, jsme snědli v autě.
Měli jsme v plánu zajít do Polanky na kafe, ale neplánovaně jsme zírali dobu na terase na odjíždějící svatbu. Ženicha a nevěstu doprovázel jakýsi podivný chlapík oblečený celý v bílorezavé kraví kůži s opravdu odpornou maskou na obličeji. Náhle se v tom slejváku svalil na silnici jak široký a dlouhý a na ¼ hodiny ucpal na té docela frekventované komunikaci provoz! Prostě se tam povaloval a požadoval od ženicha peníze a alkohol! Slyšeli jsme jak mu ten nebohý ženich několikrát rozpačitě opakuje sdělení, že má jen dvacku ... ale to kravího muže neuspokojilo. Dokud se nedočkal svého, neodvalil se. A na závěr se ještě nacpal ten neodbytný špindíra do malé bryčky k ženichovi a nevěstě a odjel s nimi do dáli.
A my též! Z.

píseň

linkuj.cz vybrali.sme.sk