rozvedená bloguje

Na fotce vidíte plot. A za ním ladem ležící opuštěný pozemek, navazující metrovým schodkem na muzejní dvorek. Shodou okolností byl loni ten úzký pás neobdělávané zahrady prodám za pěknou sumu a Město zde začíná budovat za pomoci evropských peněz expozici lomařství s venkovním funkčním modelem zpracování kamene.

Pohled do zahrady loni na podzim. Nejprve byla zlikvidována veškerá zeleň. Vykáceny stromy a později srovnám terén vybagrováním přebytečné zeminy. Terénní stupeň cca 1,5 m se přestěhoval na hranici mého pozemku.

Do příchodu zimy zedníci postavili z betonových kostek plot nový. Z mé strany tak do výše barového stolečku a pohlédla-li jsem za něho do muzejní zahrady ... viděla jsem pod sebou propast.

Domnívala jsem se bláhově, že se bude na jaře pokračovat, protože na setkání Města se sousedy mi bylo slibováno, že plot dosáhne výše futer dveří v muzeu – a ta byla vyšší než moje výška se vzpaženou paží. Že tomu tak nebude, mne napadlo teprve včera. Zmizelo lešení.
Jdouc od doktora, zamířila jsem rázně nejprve k zedníkům, ale tam jsem rychle skončila. Po vzrušené diskuzi se stavbyvedoucím jsem byla odkázána vedoucího muzea a ten po vyjasnění stanovisek odkráčel na město. Po obědě mě navštívila tříčlenná delegace, ke které se na místě připojily další dvě kompetentní osoby a nastalo dohadování. Koho by napadlo, že ze strany Města skutečně výška plotu dosahuje do 2 metrů ovšem po odebrání zeminy. Mne tedy ne!  Bylo to opravdu veselé a hoši nakonec slíbili přistavět ještě 3 řady kostek navíc. Dnes ráno naběhla parta a během dvou hodin bylo hotovo. Sice přibyly jen řady dvě, ale jsem spokojena. Spolu se stříškou bude výška plotu dostačující vzhledem k zachování jisté intimity. Zajímavé je, že jak u komise včera, tak u zedníků dnes jsem byla podezřívána, že se tak rozčiluji z důvodu, že se zde chci nerušeně opalovat nahoře bez. Včera mne to trochu zarazilo, ale dnes již jsem směle zedníkům s úsměvem potvrdila jejich domněnku: No jistě, proč myslíte, že vo tom tak dělám?! Myslím, že jsem v tu chvíli vnesla do toho jejich ponurého pracovního dopoledne trochu radosti, protože odezva byla opravdu bouřlivá :).

No, a tohle je výsledek jejich zásahu. Jsem na tu venkovní expozici opravdu zvědava. Podle mě to bude strašně smutné a ta obrovská masa žuly, kterou obkládají plot zevnitř, bude velmi jednotvárná. Ale nebojím se. Budu přes plot na jejich pozemek tajně sypat semena břízy – dřeviny zdejších lomů. Určitě se časem uchytí i v žulové drti. zuzi

A kdo jste dočetl až sem, pokračujte prosím zakliknutím zde. Děkuji za podporu všem, kteří pomohou v soutěži o medaili roku hlasovat pro Kursk-1943 Otakara Duška. Nejde ale jen o to zakliknutí (opakované :), popřípadě zaslání sms. Bylo by také fajn se s Otakarem Duškem a jeho nevšedními medailemi seznámit. Zde jeho prezentace a zde reportáž z ražení medaile Kursk-1943

linkuj.cz vybrali.sme.sk