rozvedená bloguje

Dvě besedy o moderních ilustracích pro děti mám za sebou. Nakonec jsem se jako vždy nedržela striktně textu besedy, hovořila z hlavy, a vybrala jen pár lahůdek ( význam slov baobab a meander, jeskynní malby blíže a historie malířství ve zkratce), abych děti neodradila a mohly jsme se věnovat spíše nahlížení do jednotlivých knížek, převážně z nakladatelství Meander a Baobab, a povídání o zajímavostech a podrobnostech ilustrací ... a učení se jak vnímat obraz kresbu (barvy, tvary) a jaké si klást otázky. Prostě nejen bezhlavě listovat, ale všímat si rozdílů a jednotlivostí, nespěchat ...
Nejvíce času jsme strávily prohlížením konkrétních knih. Kladla jsem dětem dotazy a hledaly jsme společně odpovědi. Protože se o výtvarné umění zajímám, a mými oblíbenci jsou též ilustrátoři František Skála mladší a Michal Cihlář, mohla jsem vyprávět i o jejich typických výtvarných technikách. Jsem trochu dětinská a snadno se nadchnu, proto mi nedělá problém jim tyto záležitosti vhodně přiblížit a zaujmout je. I ilustrátoři těchto krásných knih jsou na tom podobně s tím dětským okouzleným pohledem na svět a jejich zaujetí je podle mě nejlépe vidět na předsádkách. Miluji ilustrované předsádky a mám vždy radost, když se přední a zadní od sebe liší – je tam nějaké tajemství a je třeba ho objevit ... tak je tomu u knihy Kvik pluje na jih – ilustrátor M.Cihlář a také u Cílka a Lídy – František Skála.
A protože jsem oslovila pana malíře Skálu, mohla jsem dětem povědět i tu zvláštní historku o březových semenech ...a vzbudit tak jejich obdivný zájem. Ptali se mne též, jak je možné, že z takového malého nic vyroste velká bříza, jestli to je opravdu pravda ... udivilo mne to!
A pak už se hodnotilo, dole vidíte archy s obálkami knih. Druháci potřebují více názornosti a barev, proto tato forma. A hodnotily i paní učitelky. Výsledky jsem dávala dohromady dnes. Nejvíce se líbila v obou třídách Šmalcova abeceda a kupodivu zaujaly také Záhadky Petra Nikla – kniha velmi umělecká. A samozřejmě Cílek a Lída – ale tato knížka až po mém důkladném „rozboru", vyprávěla jsem o panu malíři jak ji dával vlastně složitě dohromady a jak to bylo docela záhadné a velmi velmi těžké. A také jsem povídala o něm samotném ...příště jim musím ukázat nějaké jeho fotky. Hlavně tu ve žlutém molitanovém saku a pak také pohled, co mi poslal ... to jsme si domluvili. No a také zabodoval Kvik! A Komínek a Budíček ... kdo by to řek!!! Žádná z knih nebyla vyloženě dětmi zavržena a od někoho dostala jedničku. Děti velmi pečlivě vážily známky a vzájemně komunikovaly. Ale my dbali na samostatnost jejich práce.
Byla to velmi příjemná dvouhodina a určitě si zase něco podobného po čase zopakujeme k radosti obou stran. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk