rozvedená bloguje

Včera pozdě večer mi v hlavě zablesklo a já přišla na kloub jednomu tajemství, které se ale stejně pravděpodobně za pár týdnů za velké slávy vyjeví. Bylo to jako u Poirota. Indicie jsem měla „nastřádané", tedy naposlouchané ale nedoklaplo mi to. Až přišel ten blesk a já rázem věděla. Nespala jsem kvůli tomu a bolí mě po dlouhé době hlava jak střep. Já bláhová ... závidím a možná ani není co ... před několika dny se tohle probíralo u aTea, pobočky Chucpe a najednou je to tady. Nezvladatelný pocit, který je následován řadou dalších – smutek, zlost sama na sebe, pocit nespravedlnosti, rezignace a hlavně v podvědomí sílící myšlenka: zuzi, vyser se na to, jiný už to nebude. No a tak jsem si před chvílí vzala dva růžový prášky na hlavu a rozhodla se sebemrskačsky dnešek věnovat tomu, do čeho se mi už dlouho nechce a vyčítavě na mě kouká z několika stran, a tak kdykoli jdu kolem TOHO, vzpomenu: Ach bóže ... kdy se do toho pustím... Dnešek je stanoven dnem stínání hlav draka. Už jsem vyprala v ruce tu halenku s kožešinovými zaplétanými lemy a vyspravila halenku s korálkovým vyšíváním a až tohle dopíšu, půjdu do přístěnku, kde leží nějaký dřeva připravený na rozřezání... Jsou to všechno takové maličkosti, ale někdy nejsem sto se s nimi porovnat. A přibývají další a další ... zuzi makej a vyměť si hlavu!

Přihlásila se mi obecná škola z vedlejší obce, že by rádi přišli na besedu o Ondřeji Sekorovi. Ač již drahně let se věnuji tomuto pracovnímu koníčku, Sekoru jsem ještě „nedělala" . Moc se mi ty ilustrace nelíbí, mám k nim jen velmi vlažný vztah. Tak jsem s nechutí usedla v pátek k internetu a hledala nějaký obsáhlejší životopis tohoto tvůrce, abych z něho vytáhla pár zajímavostí, na které by se děti daly nachytat a věnovaly mému výkladu přirozenou pozornost. Hledám, hledám a stále nic na čem by se dalo stavět... Chytám se kdejakého stébla, až zde! jsem narazila na něco úžasného! Jen jednu chybu to má ... není to životopis Ondřeje Sekory, ale Brouka Pytlíka. Obdivuji wikipedistu – životopisce, který musel přečíst celé dílo OS, aby nám mohl sdělit např., jaký má Brouk Pytlík osobní život:
Osobní život Brouka Pytlíka
Kde brouk Pytlík bydlí, ještě v knize Ferda Mravenec Sekora nevěděl, a nevěděl to prý nikdo. Objevoval se podle potřeby. Nejpozději se založením Malířské školy se však usadil a byl běžně k nalezení, jeho řemeslnický život se pak značně podobal dřívějšímu řemeslnickému životu Ferdy.
Kromě dlouhodobého přátelství s Ferdou Mravencem udržoval v různých obdobích brouk Pytlík různé vztahy související s jeho činností (brouci tesaříci, žáci malířské školy, děti ploštice). Při „malování" broučka Chlupáčka za účasti mnoha svědků vyzval k tanci můru Vřetenušku, jiné vztahy s ženami (hmyzími samicemi) popsány nejsou.
A to není vše.... Zde obsah hesla:
Obsah
• 1 Život a činnost brouka Pytlíka
o 1.1 Pytlík vajíčkem a larvou
o 1.2 Život s Ferdou
o 1.3 Hudební a sportovní pedagog
o 1.4 Malíř a učitel kreslení
o 1.5 Projektant a stavitel
o 1.6 Další Pytlíkovy aktivity
o 1.7 Pytlíkovy konflikty
o 1.8 Osobní život
o 1.9 Pytlíkovy konce
o 1.10 Charakteristika brouka Pytlíka
• 2 Brouk Pytlík v kultuře a společnosti
• 3 Reference
• 4 Literatura

myslím, že se po Pytlíkovi na wiki určitě vrátíte i k Sekorovým knihám. Ve wiki nalezneme též heslo Ferda Mravenec (taktéž v kategorii Fiktivní hmyz!), ale to není ono! Zuzi

 

linkuj.cz vybrali.sme.sk