rozvedená bloguje

A já jeho příchod zaspala! Včera před jedenáctou mi doma opět vybouchl internet, závislý zřejmě na přízni počasí a správce sítě nebo na čem ... a já najednou zjistila, že jsem usnula u televize. A nepomohlo ani 100 zvířat a jeden Anděl!!! Jsouce sama a střízlivá, rozhodla jsem se spontánně podlehnout tomu varovnému mikrospánku definitivně. Po půlnoci omámené probrání na povzbuzující smsku od amatérského mineraloga Zdeňka a další od brněnské Tapi, radící, abych do Nového roku skočila oběma nohama a pak už nerušený spánek až do rána, rachejtle nevnímající....
No a tak jsem tady! Protřela jsem oči a ranním šerem zašla na do práce na pár novoročních slov. Zde spojení se světem zatím funguje! Jsem ve stavu mírného pesimismu s tendencí prozradit dvě strašlivá tajemství. Prostě začít ten rok pořádnou bombou a být zajímavou. Leč nechám si zajít chuť Strašlivá tajemství je potřeba střežit, stejně jako svou nejhlubší intimitu. V tom posledním vztahu, vím zcela přesně, že jsem, já nezdolnej důvěřivec, dojela právě na tu svou naprostou a holou otevřenost... hmmm, ale jak poznat že ten druhý je na tu skutečnost připraven a bude spíš za to rád než aby se toho lekl ... virtuální L, s kterým jsme lavírovali ve vztahu dva roky, tu čest neměl a tenhle „ctitel" se toho zase lekl. Některé věci je prostě nezáhodno servírovat moc brzy, uspěchat to Byla to vlastně půjčka za oplátku. To první strašlivé tajemství mi sdělil on, můj ctitel a to druhé „tajemství" je zase moje. No a ani tahle důvěrná výměna informací milostný vztah nespasila... Tak nad tím od rána přemýšlím, ale slibuju si, že se tím zabývám naposledy.... Jojo, pod oknem slyším prvního ranního krákorajícího opilce, který dává silným hlasem rozchod nějaké imaginární družině kámošů... a až půjdu za chvíli domů, seberu ze země před brankou prázdnou lahev od piva, tam na zemi stojící. Někomu se zřejmě líbí zde popíjet, je to během týdne podruhé. Ranní pozdrav vypité flašky! Tak já půjdu, ale ještě jednu fotku. Po vánocích jsem dostala dva dárky, přišly poštou od Zorky, a ten sexyfatální náramek je jedním z nich. Rudý náramek z červených mořských korálů. Našla jsem jeho fotku na netu. Podařilo se. Ten můj vypadá  úplně stejně, jen v jednom místě má místo korálů pár magnetických kuliček. Je úžasný! Když si jím obemknu zápěstí, mám pocit, že celý svět je můj! Nevím jak je to možný, ale je to tak! Přeju všem odvahu, pokoru, občas nějaké milé překvapení a nejméně jednu časovanou náhodu, která váš život zásadně změní k lepšímu! A nic nezkazím, když to popřeju i sobě. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk