rozvedená bloguje

Tak sedím v práci u počítače, dokončila jsem co bylo potřeba, odeslala text na posouzení a mohla bych jít domů .... ale ani se mi domů nechce ... tak ještě se myšlenkově uvolním a napíšu pár řádků na blog ... předpokládám, že zítra se zde objevím zase, protože nespolehlivý správce sítě si hraje na mrtvého brouka. Nespolehlivost je velmi nepřijatelná vlastnost a já si s ní užila svý. Proto si ji u druhého hodně vážím a dávám jí jednoznačně přednost třeba i před jakousi intelektuální shodou nebo jak bych to řekla ... Tak jsem si myslela ... když mi ten můj ctitel napsal vyznání, co všechno udělá, abych měla veselý vočička a tak ... a podle všeho to vypadá, že těch smutnejch vočiček utěšuje o hodně víc, než jen ty moje. No, moc veselý konec roku nezažívám, ale dnes jsem zas tak špatný den neprožila. I když na smutečce, vyrobila jsem tam jednohubky a mezi 3 obřady jsme si povídali.A potykala jsem si se svým šéfem. Asi si na to budu těžce zvykat, přestože jsme od sebe jen tak 10 let ... A dala jsem si čaj s griotkou. Je tam totiž docela zima. Taková prosklená koliba, co byste chtěli!
Hmmm, to jsem ale teď divnej pavouk! Moc se společensky nevyžívám a pak si libuju v tom „černym" prostředí... každýmu co jeho jest...!
Zítra tady budu pokračovat, mám ještě nějaký psaní, ale kreativnější. No, hlavně aby mně to šlo od ruky a dostala jsem se do ajfru. Jinak se takové věci plodí těžko a není tam ten švih a lehkost ... co doma ... nic chystat nebudu a oproti původnímu plánu se zřejmě nebudu ani opíjet. Určitě bych chytla opici smutnou, a to by stálo za prd.
Ještě dva hodně podobné zážitky z večera. Ve čtyři jsem měla vyjednanou návštěvu s kamarádkou, měla mi donést podklady k textu, který jsem před chvílí plodila. Vracela jsem se na poslední chvíli z obchodu a byla jsem našňořena v černym krátkym kabátě, černý sukni s kanýrama, a všechno měla vyladěný černejma punčochama, šedýma botama z broušené kůže, černym kloboučkem! Najednou kolem mě prosvištělo červený auto a dvě sestry , největší mondény v naší obci, vyskočily a začaly obdivovat můj model! Téda,ony zajely do ulice jen kvůli tomu, aby mě obdivovaly fasádu. To mi teda pěkně zvedly sebevědomí pošramocené neomaleným ctitelem! A pak jsem se stačila ještě převléknout do tepláků a začouzený a usmolený mikiny s  lebkama a šla zatopit ... když jsme vyřídili potřebné a loučila jsem se s ní u branky, řekla mi, že její dcera mě obdivuje jako nejlépe oblékanou dámu ve městě a ptala se jestli spolupracuji s módní návrhářkou jak jsme jí v létě dělali modelky na zahradní přehlídce ... Hmmm, ano, oblékání a ladění modelů je mým velkým, koníčkem. Kupuji všude, nejraději ale náhodně v sekáči a nevyhýbám se ani orientálnímu zboží a drahým nadčasovým kouskům. Proto se mi nedivte, když nechci vlízt do televizního pytle a ještě se v tom neforemnym kousku fotit, ... přestože jsem byla vyzvána svými oblíbenci Sejrem a Klokanem s tyčí! Ale včera mi byla v noci taková zima, že jsem si do toho pytle opravdu vlezla a navrch peřinu. Júúúúúúúúúú, to bylo něco! zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk