29.12.2008
Rušný den
...
Dnešní den byl velmi rušný. Již jsem rezignovala na dovolenková předsevzetí ohledně odpočinku a pracuji co to dá! On je také rozdíl mezi letní sluneční pohodou, kdy ráno v pět hodin vylétnete ze dveří v rozevláté noční košili jak motýl a kocháte se ranním oparem a kosím prozpěvováním. V zimě se probírám těžce do tmavého rána a spala bych jak medvěd nepřetržitě až do jara. Nemám ráda ty krátké studené dny! Ale vstávat se musí. Tak nerada vylezu do té zimy, navléknu tepláky a teplou mikinu s lebkama, kterou odmítá keramik nosit, a odcházím ven do kotelny vybrat kamna (tj. vynést popel), dále musím do přístřešku pro dříví, do sklepa pro uhlí a může se zatopit. Nesmím to uspěchat, protože pak se to obyčejně topiči vymstí a čudí to nebo to dokonce chcípne! No a po té rozcvičce jsem se rychle naložila do vany s horkou vodou, umyla si hlavu, upravila se a rychle do práce. Nefunguje mi doma internet a potřebuji mrknout na poštu. A v osm hodin čekám žáka Peštu, který mě včera v trafice umluvil, abych mu půjčila Muže v ofsajdu, přestože máme zavřeno. Uf, stihla jsem to a ani nemusela z té vany tuze pospíchat! Jsem dobře naložena a Peštovi knihu půjčuji, přestože nemá v pořádku přihlášku – po hodině jsem za tento knihovnický poklesek zpeskována svou vedoucí – prý nám už mnoho let rodina Peštů dluží Pohádky. No, uvidíme ... ale moji náladu mi to nezkazí. V poště jsem po několika dnech vzájemného kroužení a obšlapování objevila zajímavou nabídku spolupráce, a tak budu mít zase nový impuls! A nový impuls znamená oživení.... Ještě vyřizuji nějaké náležitosti ohledně odpoledního obřadu a vzpomínám si, že bych měla kontaktovat správce sítě, jak jsem si včera slíbila – nefunguje mi doma již druhým dnem internet a nemohu pracovat. Moc se mi do toho nechce, vždyť mi nebere telefon, ani na sms neodpověděl! Ale v takové a obdobné situaci si vzpomenu na Jiřího Ježka, paralympika a mistra světa v cyklistice. Tomu řekl táta: Chceš se jít vykoupat? Tak jdi a na všechny se vykašli. A tak, když je něco potřeba, člověk se musí postarat sám o sebe a nechat lidi ať se s tím srovnají jak chtějí. Prostě dělej co chceš! Ježek mluví o svém handicapu, ale já myslím, že je to tak trochu obecné! A tak jsem tedy ještě napsala správci sítě e-mail a kromě dopisu a osobní intervence vyčerpala zatím všechny možnosti komunikace! Snad to tedy zabere!
No a už je tu hodina 11. a odjíždíme pohřební limuzínou, vzadu s nebožtíkem, na obřad do blízkého města. Než začne obřad, dostávám očekávanou smsku. Můj ctitel! Jsem zvědavá co si nyní vymyslí, že nemůže přijet za mnou! Poslední týden je to samá výmluva a místo hezkých vět a intimních oslovení zase dostávám jenom samé přeposílané spamy. Dnes mne dostal! Má úraz oka a protože špatně vidí, nemůže zase přijet a neví jak to bude dál. Nemám důvod nevěřit, ale když ho odpoledne chci politovat, típne mně hbitě telefon a už se neozve. Inu, konečně toho docílil! Nerozchází se se mnou on, ale já s ním.... nu nebudu to rozmazávat. Ještě jsme se neráčili zamilovat a zvyknout si, a tak o nic nejde!
Odpoledne další obřad v našem městě. A tady se musím přiznat. Přijala jsem svůj první úplatek po více jak dvouleté praxi smutečního řečníka. Několikrát jsem již tomuto zabránila. Vytahuje-li zákazník peněženku, jsem rezolutní a nevezmu! Prostě to přísně zakážu a ono to funguje. Ale nyní již byla ta papírová měna v ruce a nastala strkanice a mezitím došlo k nepřehledné situaci a už jsem to měla v kapse kabátu a paní se už bavila s někým jiným. ... No, taková já jsem! A hned jsem si koupila v outletu šedé kotníčkové boty z broušené usně za polovinu ceny k těm zeleným punčochám a černému kabátu. Tak a je to! Odpoledne jsem už jen tak ze zvyku otevřela doma počítač a ono to naskočilo. Mám radost, internet už zase frčí, ale mne čeká práce. Budu zkoušet přece ten „nový impuls" , ale dnes jen tak zlehka. Chce se mi už spát po tom rušném dni ... a zítra je taky volný den. Relativně. 3 obřady a musím zabalit keramikovi balík. Zapomněl si doma co se dalo.... akutní je zejména školní batoh s obsahem sešitů ... ach jo ... zuzi
No a už je tu hodina 11. a odjíždíme pohřební limuzínou, vzadu s nebožtíkem, na obřad do blízkého města. Než začne obřad, dostávám očekávanou smsku. Můj ctitel! Jsem zvědavá co si nyní vymyslí, že nemůže přijet za mnou! Poslední týden je to samá výmluva a místo hezkých vět a intimních oslovení zase dostávám jenom samé přeposílané spamy. Dnes mne dostal! Má úraz oka a protože špatně vidí, nemůže zase přijet a neví jak to bude dál. Nemám důvod nevěřit, ale když ho odpoledne chci politovat, típne mně hbitě telefon a už se neozve. Inu, konečně toho docílil! Nerozchází se se mnou on, ale já s ním.... nu nebudu to rozmazávat. Ještě jsme se neráčili zamilovat a zvyknout si, a tak o nic nejde!
Odpoledne další obřad v našem městě. A tady se musím přiznat. Přijala jsem svůj první úplatek po více jak dvouleté praxi smutečního řečníka. Několikrát jsem již tomuto zabránila. Vytahuje-li zákazník peněženku, jsem rezolutní a nevezmu! Prostě to přísně zakážu a ono to funguje. Ale nyní již byla ta papírová měna v ruce a nastala strkanice a mezitím došlo k nepřehledné situaci a už jsem to měla v kapse kabátu a paní se už bavila s někým jiným. ... No, taková já jsem! A hned jsem si koupila v outletu šedé kotníčkové boty z broušené usně za polovinu ceny k těm zeleným punčochám a černému kabátu. Tak a je to! Odpoledne jsem už jen tak ze zvyku otevřela doma počítač a ono to naskočilo. Mám radost, internet už zase frčí, ale mne čeká práce. Budu zkoušet přece ten „nový impuls" , ale dnes jen tak zlehka. Chce se mi už spát po tom rušném dni ... a zítra je taky volný den. Relativně. 3 obřady a musím zabalit keramikovi balík. Zapomněl si doma co se dalo.... akutní je zejména školní batoh s obsahem sešitů ... ach jo ... zuzi
29.12.2008 | rubrika: každodenní život |
permalink
Komentáře
[1] (Sejra - WWW) Vloženo 30.12.2008, 07:37:07
[2] (zuzi - WWW) Vloženo 30.12.2008, 08:58:10
[3]SMŮLA (zuzi ) Vloženo 30.12.2008, 10:21:29
internet mi zase doma odešel ... že by ty mrazy? Ráno jsem posílala keramikovi obrovskej balík zapomenutých a vypraných věcí a viděla co se činí v obchodech s potravinami. Asi je po novém roce očekáván hladomor, že se každý tak mohutně zásobí... já už mám také na zítřek plán, pravděpodobně budu o samotě požívat alkoholické nápoje, které jsem před pár dny náhodně objevila ukryté ve sklepě. A já si kolikrát říkala ...kdepak asi jsou, vždyť jsem je nevypila? Babička je "uklidila"![4] (Mod. - WWW) Vloženo 30.12.2008, 11:16:01
[5] (spoon ) Vloženo 30.12.2008, 15:50:12
ty chlapi se fakt neumej rozchazet co? :) ani schazet kdyz na to tak prijde. S tim internetem nesmutni, ja ted nemam zadnej a taky to jde. 1ho odlitame na 3tejdny do Egypta a jeste jsme nezacali nejen BALIT ale ani ROZBALOVAT po stehovani, misto toho lezime u televize a koukame na filmy, takovy jsme pohodari ;-) Preju pekny konec roku a zacatek novyho! X[6] (zuzi ) Vloženo 30.12.2008, 18:38:44
Ahoj Mod! Ozvu se, něco mi není jasné :))), zatím děkuji za nakrmení, nějak na zuzi zapomínám :)[7] (zuzi ) Vloženo 30.12.2008, 18:50:37
Ahoj spoon! Jsem v praci, pisu zase smutecni obrady, je tech umrti koncem roku nejak moc.. s tim ctitelem to jeste dnes odpoledne pokracovalo... ze pry mu spadl mobil zrovna kdyz jsem mu volala a ma ho v oprav, takze neni dostupny! je to proste... magor :)))nerozumim...Všechna pole jsou nepovinná.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
Vaše IP adresa nebude veřejně zobrazena.
Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na daný komentář.
Avatar friendly.
