rozvedená bloguje

Sedím v práci u počítače a poslouchám poslední tóny písně Harmonie, a píšu.
Čas od času mrknu na ten starý text o klášteru Nový dvůr, kde mám i odkaz na tu píseň a ještě by bylo záhodno zkontrolovat, zda jsou živé i odkazy na Malíře švestkových knedlíků a „Krysaře". Tak 70 % návštěvníků mých stránek chodí na staré texty: nejvíce táhne téma Maštale, ale i květiny, malíři, Fantova kavárna, Monetova zahrada v Giverny a další konkrétní jednotlivosti. Mám radost, že blok jako celek žije od začátku až do konce.
Konec roku mě baví. Je tu příležitost napéct pár druhů vánočního cukroví, pak ty drobný kousky naplnit a vyválet v cukru nebo polít čokoládovou polevou a zažít si ten dobrej pocit, když nahoře u půdy můžu okukovat pár těch krabic plných sladkostí a vonících vanilkou. No a dát si pár těch kousků ke kafi se šlehačkou. A šlehaček a smetan jsem dostala od kamaráda hafo... Koukám na to nadělení, co mi přivezl, kroutím nevěřícně hlavou a říkám: No, to abych tě pozvala na kopračku nebo na zelňačku! On na mě též hledí, chvíli nic neříká a potom z něho vyleze, že i když vybíravý v jídle není, zrovna tyhle dvě polívky rád nemá. Říkám,: A hele, to je náhodička, jak jsem se zrovna strefila ... A tak mu uvařím něco jiného. Ale pro jistotu už neřeknu co!
Jsem v práci, protože doma je „mladý keramik" (formulace zapůjčena od Lexulky – ta má mladého chemika) a k počítači není snadné se dostat. A také je v domku docela zima. Mladý keramik, dále MK totiž celý den nosil uhlí a dříví, a tak jsem se k zátopu dostala až před chvílí. A než se to u nás ohřeje ... Myslela jsem, že přes svátky budu relaxovat a prožívat klid a číst si a tak. No, pochybila jsem. Spíš to bude s MK o dost náročnější než běžný život každodenní samotářky zuzi. S ním si člověk prostě psychicky neodpočine. Neustálá stylizace a hlídání si toho co řeknu. Snadno si vysloužit u toho podivného suveréna posměch! Jak bude naše 14 denní soužití pokračovat se uvidí. Není schopen dodržet ani zákaz kouření v domě. Je to hňup ... přesvědčuje mě zcela vážně, že za dvě hodiny bez nikotinu je opět v domě voňavo jak v pokojíčku. Nelze se s ním hádat, ani argumentovat. Je hrubý až hulvátský. Nemohu se rozčilovat, protože bych ho v tu chvíli poslala zpět, A to je mi ho zatím líto.
Snad se také utrhnu a vyrazím na nějaké výlety. Sama ale ještě raději s někým. Snad bude těch „s někým" více než těch sólových. Jisté je pouze, že v jistý den navštívíme s přítelem Zdeňkem a jeho ženou Irenou třemošnické sousoší párku slévačů. Už se to nedá odkládat a navštívit ještě letos toto kultovní místo je nezbytné. A také je nezbytné vyrazit do kina na nějaký dobrý film. Snad se také poštěstí! Zuzi
Přikládám keramickou domovní vizitku pro Zorku, kterou mladý keramik sám vyrobil.

linkuj.cz vybrali.sme.sk