rozvedená bloguje

Dnes zase dvanáctka! Já vím, nedělám ve výrobě, ale přetažená jsem! Usilovně jsem dotahovala celý den do konce různé záležitosti, které jsem měla rozfrdlané a ne a ne je dodělat! Ale už toho moc nezbývá. Zítra mám druhou exkurzi v tomhle týdnu. Pro tu menší školní cházku jsem vymyslela interaktivní besedu o Josefu Ladovi a tak se zalíbila, že budu opakovat... na úplný závěr jsem přichystala pro druháky velkou tabuli s 15 namíchanými reprodukcemi a děti měly zatrhnout Ladovy obrázky. Myslela jsem, že to bude snadné, ale nebylo tomu tak docela, ještě musí hodně trénovat Mikeše, Kmotru lišku a tak ... jako jsme trénovali my!!! ... No a nechala jsem se inspirovat jednou knihovnou od Prahy a stačila narychlo připravit povánoční fotografickou soutěž na téma Vánoce a kniha. No prostě jestli někdo z vás dostal nebo vlastně najde od Jéžíška pod stromečkem knihu ( A Jéžíšek knihu jako dárek doporučuje!), zuzi pošlete fotku sebe a ty knížky, můžete samozřejmě elektronickou fotku, jen né hanbatou, Sejra – to je na tebe! ... , a když nějaká taková fotka na moji adresu přiraketuje, může se klidně stát, jestli jste se snažili zaznamenat ten okamžik opravdu netradičně, dojemně či dokonce převratně, že dostanete cenu. Třeba nějakou cetku z Brávíčka nebo zápisníček Správné dívky nebo prdící balónek z Kačera Donalda a tak. Záleží na tom, kolik je účastníkovi let. Jestli jste už odrostlejší, určitě také tratit nebudete a vymyslíme nějaké ceny adekvátnější. Ale to se musíte zúčastnit! Zítra zveřejním přesnější údaje, abyste si ještě případně stihli nějakou novou knížku koupit sami.
Včera jsem přivlekla domů vánoční stromek a nějaké větve. Oproti původnímu předpokladu, že letos vánoce vynechám, jsem zase podlehla všeobecné náladě a pár atributů těchto svátků doma tedy vystavím. Stromek už mám, čtyři druhy cukroví napečeny též:. vanilkové rohlíčky, linecká kolečka a srdíčka s dírkou, išlské dortíčky a křehké banánky vytlačované na strojku. O víkendu budu zase, jako každý rok, zkoušet sněhové pusinky. Ještě nikdy se mi nepovedly... Do váz dám borovicové větve a gruntovat nebudu! Až po vánocích. V práci máme zavíračku a tak budeme se synem 14 dní spolu doma. Nebude-li sníh, počítám s častými turistickými výlety. Ale do Slatiňan se zatím nepojede ...
No nic, půjdu si lehnout, stejně jsem dneska nějaká dětinská a plácám hlouposti ...
Ještě dlužím jednu odpověď A.. Proč jsem smazala včerejší text. Už se mi stalo několikrát, že co jsem večer napsala, ráno zrušila. Několikrát ... asi 3x??? Důvod je vždy shodný. Text se mi zdá hodně osobní, prozrazující věci, které bych si nejspíš měla nechat pro sebe. Člověk někdy neví kdo ho čte. A přece tu mám i takové texty! Je to možná tím, že  překonám-li to okamžité nutkání rázně s tím textem neprodleně zatočit, postupně otupím, zvyknu si a říkám s: a proč ne??? Jednou jsem takhle v afektu bez náhrady smazala komplet celý blog! Ten ale byl opravdu hodně odvážný... takže toho moc nelituji...  a co stejně ... jsou to jen věci – nejsou to lidi – jak říká někdy moudře Aleš! zuzi a dobrou.

linkuj.cz vybrali.sme.sk