rozvedená bloguje

Od včerejška je mi nějak podivně. Sedla na mě ta „blbá nálada" a za celý den jsem nic kloudnýho neuďála, jak se u nás říká... Je mi to hloupý, ale musím současně přiznat, že mi zato docela šmakuje a teď je večer a nevím jestli jsem tak líná z té blbé nálady nebo z toho, že mám plný žaludek. Později odpoledne jsem se ale přece zmátořila a upravila velmi mnoho fotografií a odeslala několik tématicky zaměřených sérií asi 5 lidem. Vlastně před chvílí odešel poslední soubor do Plzně. Naplánovala jsem na dnešek přehlídku spisovatelek a jednu překladatelku, tedy něco o besedách nebo jak se říká prezentacích. Veřejné čtení ...bez toho se dnes spisovatel neobejde. Za kamny čtenáře – konzumenta neobjeví. Musí do středu dění a dělat ze sebe šaška. Jak jinak si získat pozornost lidí, kteří jsou otupělí ze sledování televize a z nakupování a jen tak něco je z té jejich každodenní letargie nevytrhne. Jedině silný zážitek. A tak se spisovatel musí namaškařit a na lidi se pitvořit. Samozřejmě přeháním... ale jen tak trochu. A při tom všem ještě musí být vkusný. A přirozený. A nejlépe trochu bezprostřední, živelný. Ale proboha jen né tak hrubě neotesaný jako Pomeje – před chvílí jsem totiž neodolala a shlédla na strýmu šot ze svatby s Ivetou. Pomeje už ze svého velkohubého plebejství udělal styl.  Ano, styl svého sebevyjádření, to je ono... i ten dekadent Krchovský! Někdy ovšem stačí jen představit knihu, být přirouzený a opičky nechat doma. To ale musí být NĚCO. Blíže zítra. Přišlo na mě spaní. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk