rozvedená bloguje

V Jičíně byl velký mumraj. Ale toho se Zuzi neleká, protože základní jednotkou mumraje je jeden člověk a to už je snesitelnější. Loňským hitem bylo seznámení s Léňou a podivudodný večer s mým mužským idolem, který je totiž náhodou Jičíňákem! Letos bylo těch setkání daleko více a dokonce jedno bloggerské. 2x jsme si dali krátké kafe s Janovou neboli Skorkou z bloguje. Ale to fakt dobré a zajímavé setkání nemohu doložit fotkou, protože někdy jsem aparát záměrně nechávala „doma", abych nebyla v jeho zajetí a soustředila se zcela na lidi. Jinak totiž jsem jím rozptylována a podvědomě neustále stále hledám „dobrý záběr" .... No, s mým neutuchajícm mužským idolem jsem se viděla též, ale už to není přátelé ono, už dlouho to není ono...  on se totiž najednou usadil! A tak žádná milostná zápletka nebyla, hmmmm.
Vytáhla jsem z toho tlustého balíku jičínských fotek několik pro první ukázku.

Jičín bez Rumcajse je jako ... jako ... hrníček bez ouška, cedník bez dírek ... láska bez sexu (nebo sex bez lásky?) ... prostě Jičín a Rumcajs patří k sobě. A k Rumcajsovi patří Manka. Tak je tady máte ještě jednou:

Prodavačka pavouků mi vyhověla a zapózovala spolu s nimi. Udělala to ráda, ale její maminka se zdráhala. Nechtěla s pavouky ani bez. 

Živé včely! Kdo to kdy viděl! Vy snad jÓ??? Doslechla jsem se, že v zámecké zahradě byl s těmi živými včelami jakýsi incident. Rozpustilý chlapec prokopl úl a včely uletěly. Chovatelé je pak museli nahánět po celé zahradě zpět. Jak jsem koupila, tak prodávám!

Hanka z Olomouce. Bezprostřední radost v lipovém stromořadí u Valdštejnské lodžie.

Harmonikář Venda Hájek z Milkovic. Když jsem šla z rynečku zpět na velké námestí a opět ho míjela, hrál zrovna tu moji: U Zborova na vršíčku (Zdenička). Brala jsem to jako dobré znamení do budoucna.

A tohle jsou jeho „noty". Hraje tedy bez not ... na papíru má pouze napsané názvy písní, aby věděl co má nonstop hrát a nemusel nad tím přemýšlet.

linkuj.cz vybrali.sme.sk