rozvedená bloguje

Z dne dnešního mám smíšené pocity. Nebýt ranní nečekané zprávy, kdy jsem v celý den v napětí, zda se záležitost otočí tam či tam, tak by to ještě šlo. Jela jsem vlakem do Prahy za Honzou. Dopravní situaci autobusovou a zejména vlakovou bych nazvala tristní. Obě pražská nádraží jsou rozkutaná a vlaky nabírají neustále jakási zpoždění. Tedy nejen v tý Praze ... Dnes jsem tam dorazila s 1,5 hodinovým zpožděním! Zpět to ale šlo jako po másle. Hlavní nádraží je nyní tak podivné místo. Zašlá dožívající špeluňka s luxusní skleněnou krychlí obchodů se značkovým textilem a knihami. A příjezd ku nádraží ... chátrající a zarůstající  svět sám pro sebe.. Těch kontrastů je ale víc...
Jsem ráda, že jsem jela. Honzovi je 18 let a je od včerejška přeřazen na oddělení s volným režimem. Na krásném světlém pokoji bydlí dva a mají vlastní sociální zařízení. Též PC, zatím nefunkční. Vedle kuchyňka – připravují si sami snídaně a o víkendu si třeba zabezpečují i celodenní stravu. Naproti klubovna. Na celém oddělení 4 takové pokoje. Je to nejvíc, co může zde dosáhnout a může zde bydlet po celou dobu studia. Dnes byl ve škole poprvé. Absolvovali jsme s Honzou a paní etopedkou rozhovor. Jsem ještě po společné dovolené taková křečovitá a nesvá. Jak mám jenom nastavit mantinely a jakým způsobem s ním jednat. Už to není malé dítě. Chyby děláme oba a jsme asi permanentně na sebe naježení. Chtělo by to více humoru a vzájemného pochopení... ach jo... a měli bychom se snažit oba. Provedla jsem dva velké ústupky, dlouho jsem váhala, ale jinak to nejde. Zákazy a omezením nedosáhnu ničeho, jen snad odkladu situace, která by eventuelně nastala. Hyn sa hukáže. Hop nebo trop... ale pomalu s těmi závěry ... zuzi

Fotky z neděle. Napajedlo pro ptáky využívá i bílá kočka tulačka. Na druhém snímku se neprohlíží, nýbrž pije. Měla jsem i fotku s vyplazeným jazýčkem, ale vlastní zbrklostí jsem jí nenávtratně vymazala ... 

linkuj.cz vybrali.sme.sk