rozvedená bloguje

Jsou věci a lidé, které a kteří vás, tedy mě, okamžitě chytnou. Mohla bych nějaké vyjmenovat, ale kdo mě čte, ví o těch lidech a věcech, protože o nich zde píšu. A někdy se k nim i vracím. A dnes přišla řada na brněnské Čokovoko.

Čokovoko
Sme jing a jang zpívající pudřenky, jablíčko
a hruštička, hrášek a lusk, cukr a bič, Tom a Jerry,
Nagasaki a Hirošima, podprsenka a tanga,
Koranteng a Borhyová, prostě se doplňujem.
Já, Adélka (temná mamba) mám motto :
"Life is life, na, na, nanana." (skupina Opus)
Já, Zuzka (ta, co se míň hýbe) si spolu
s Indy a Wichem myslím :
"Na studia nechodím, ale stejnak mi to pálí,
každej plujem na svý arše, velký nebo malý."
Snažíme se dělat dobrou hip-hopovou
hudbu, která Vás, naše posluchače,
osloví a neurazí.

Poznala jsem je u  bloggerky Muris a hned mě nadchly. Bylo to něco úplně jiného. Živého, živelného, syrového, originálního. Působilo to jako přímý přenos z duše, bez úprav. A nadchlo mě využití možností českého jazyka. Nečekané souvislosti a vyjádření pocitů. Bylo mi to velmi blízké. Duše ženy, jemná duše ženy, protože jsme jiné. Ale tak autenticky a objevně a básnicky se to málokdy podaří. Málokdo to umí tak syrově, nepřikrášleně. A použití emotivně vypjatých slov bylo v pořádku. Sedly.
A řekla bych, že zcela překonaly český mužský hiphop. Svou originalitou, tedy bezprostřední přímou dravostí a musím použít i slovo upřímnost, ač to zní v souvislostí s tou hudbou legračně. Ale to je ta přímá cesta. A pak taky umět se vyjádřit.
Čokovoko mají na svých stránkách volně ke stažení svůj čokovoko výběr. Poslechněte si. zuzi
http://cokovoko.cz/?page_id=9

linkuj.cz vybrali.sme.sk