rozvedená bloguje

Nehledejte přesné informace, a také ne přesné pocity. Ateista nebo vlastně nekatolík těžko vysvětlí své pohnutí nad těmito církevními památkami. Snad jen že na mne působí ta samota, krásná příroda, cesta vzhůru a intuitivně vnímám, že ta odloučenost místa v krajině nevyzařuje osamělost a smutek; to místo je naplněno lidskou pokorou, touhou a nadějí, vyjádřenou navenek i tím, že kaple jsou opraveny a otevřeny pro poutníka – částečně otevřeny ...
Kalvarienbergweg ... na ta místa jsme narazili vlastně náhodou. Na mapě nejsou zdůrazněna a ani v obcích nejsou šipky, jen snad pojmenování ulic anebo zrakový vjem nás na ta místa upozornil. A přesto je nacházíme v každém městečku podél jezera. Kaple na kopci zasvěcená Kalvárii, uměleckému zobrazení ukřižování Ježíše.
Také Zorka bydlí v Altmünsteru v ulici Kalvarienbergweg, a když sjíždíme dolů do Gmundenu, který je s Asltmünsterem spojený, vidíme jinou – místní gmundenskou kapli zřetelně na kopci uprostřed zeleně ... Ne, není to fenomén křížových cest, 14 zastavení, jak je známe u nás. Je to sice také cesta svahem nahoru, ale míjíme pouze pár malých otevřených jednoduchých kaplíí se scénou nesení kříže, navádějících nás k hlavní kapli s výjevem ukřižování.
Neměli jsme s dcerou v plánu věnovat se těmto místům, ale náhoda a touha to místo objevit a prozkoumat nás tam přece zavedla. Už jsem o tom psala, v Traunkirchenu jsme hledali vilu na výšině a objevili ji na cestě vedoucí ke Kalvárii, a v Lambachu jsme  zahlédli na protějším kopci přes údolí dvě kaple, a tak jsme se tam šli podívat.

Traunkirchen, prostrčila jsem železnou mříží objektiv a fotím. Moc se mi to nepovedlo.

Zorka si sedá u kaple a odpočívá, já jdu dál a hledám nevím co. Na jednom místě objevuji nenápadnou odbočku vedoucí svahem kopce níž a níž. Zřejmě se jedná o jednu z dávných cest vedoucích na kopec. Je úzká sotva pro jednoho, a když příliš klesá, objevují se kamenné schůdky. Vracím se pro Zorku a jdeme po ní, vypadá to totiž na zkratku. Místy je to ale pěkně dobrodružné a neschůdné. Nadešli jsme si, ale skončili jsme za plotem v soukromém území ... naštěstí je opodál díra v plotě...

Lambach ... malé město na soutoku řek Traun a Ager, proslulé krásně zachovalým benediktinským klášterem a neblaze proslulé tím, že v církevní škole zde studoval Hitler, ale to zatím mimochodem.
V kláštěru je klid a ticho a otevřeno a vstřícno... ptáme se na ty dvě kaple na protějším hřebeni, kudy se tam dostanem a není to zrovna snadné.nakonec objevujeme první známku že jsme dobře a také směrovku. Tak jdeme po schodech nahoru a je pěkný vedro.

První kaple, pěkně honosná... od jisté doby fotím ráda krajinu a architekturu s lidmi, někdy dokáže člověk fotku parádně oživit, jako teď.

Jak se jenom říká téhle misce na svěcenou vodu? Kropenka asi ne ... nemohu si vzpomenout.

A po hřebeni, teď už bez dramatického stoupání, jsme se přiblížili k té kapli pojmenované po Kalvárii. Tohle je ale spíše kostel...

Pohled na vstupní část kaple. Poprvé vidíme že je uzavřena, ale někdo na nás shlíží z výšky.

Tři kamarádi .... Moc se v té ikonografii nevyznám, ale Ježíše Krista uprostřed poznám, vlevo od něho ... že by jeden ze tří králů? A napravo mi ten chlapík nejvíc ze všeho připomíná jednoho z vojáků, kteří Krista ukřižovali ... no, je to velice nepravděpodobná skupinka, ale třeba má význam smíření... kdoví kdo a co s tím myslel?!

Pod tou kaplí je ještě jedna menší kaple. A na ní navazuje velmi zdevastované dřevené obydlí. Mám zvláštní pocit, když obcházím to podivné území. Na zemi několik nádob plných dešťové vody a kdo to tam poskakuje. ...! Poprvé v životě vidím ptáka vlhu. Nádhera, ale vyfotit se nenechal. Jedno cvaknutí a frrrrrrrrrrrrrrrrr je v čudu!

No a v kapličce jsme objevili Krista zabaleného v zácloně, ale jako bonus a omluvu za ten podivný balík tu funguje spínač barevných světel nad tím trochu legračním výjevem...

A tak jsem snad na nic podstatného nezapomněla, všechno ale vylíčit nejde. ... Nakonec mám pro vás překvapení. Jak pro koho, tedy   :o))) Objevila jsem stránky s nafocenými rakouskými cestami na Kalvárii.
Zde je Traunkirchen, tudy jsme prosím šli!, zde Gmunden ale Lambach jsem neobjevila ... ale třeba si oblíbíte něco úplně jiného, tak se můžete začít kochat. zuzi

Tak se mi zdá, že se tu několik dní neobjevím, možná až v neděli.  

linkuj.cz vybrali.sme.sk