rozvedená bloguje

Čas od času mě to posedne a gruntuji. Je to pak uspokojivý pocit, že je všude čisto nebo ... skoro všude. Dokonale ten barák, a to co je kolem, stejně nikdy vygruntovat nedokážu. Je toho na jednoho člověka, co se nechce životem prouklízet, přece jen příliš mnoho. Ale na jaře cítím silnou potřebu vysmýčit co se dá, a tak celkem radostně podléhám. Ještě pár drobností a budu spokojena a 1. května vyrazím na dovolenou. A možná to trochu protáhnu, ještě se uvidí.
Takže jsem za víkend nevytáhla paty z domu a jak jsem tak byla celý den na nohách, byla jsem ráda, že jsem se dovlekla večer ještě do postele. Ani hejtmanská jízda mě v sobotním poledni nevylákala na náměstí. A to to mám pár kroků ... jen jsem ze zahrady poslouchala při práci motorkářský písně. Něco jako Tři sestry a to šílený německý trio s vyžilým blonďákem na ježka v čele.
V sobotu byla taková zima a nevlídno, že jsem celý den protopila. Zato dnes už od rána krásně. Dopoledne jsem si vysedávala v zahradě a konečně otevřela nejnovějšího Murakamiho. Také jsem neodolala a vyblejskla pár zákoutí a detailů ze zahrady. Ty vám teď představím a zalehnu. Mám toho přece jen dost.

Tomuto keři se nesprávně říká zlatý déšť. Prý. Je to forzythie. Zlatý déšť máme prý říkat tomuhle štědřenci. To teda nevím kdo tohle neustále tvrdí. Jeden „odborník" opisuje od druhého. Neznám nikoho, kdo by říkal forsythie. Každej zná tenhle keř pod názvem zlatý déšť. A basta! Už to zlidovělo, tak si to botanici laskavě opravte. Jako to dělají ústavní češtináři.

První bílé květy nasazuje vždy sousedovic blumka. Tohle je její poslední rok. Na muzejním pozemku se bude kácet, protože tam vznikne venkovní muzejní expozice věnovaná lomům. Myslím že je to trochu hloupost, měl se zakonzervovat areál lomu skutečného, ale to byl asi projekt jen pro pořádný velkorysý frajery ... tak to budem zase takhle šmrdlat v malym.

Také ta blumka,v pozadí smuteční bříza s jehnědami.

Sousedovic narcisky. Ten dům bude asi brzo na prodej. Soused a sousedová jsou divní lidé. Jezdí sem tak 4x za rok a neustále se hádají s rybáři; sousedí s nimi z druhé strany. Jednou jim pověsili na plot ceduli: Táhněte dál, bando zlodějská! Také, když už sem přijedou, proberou všechny kontajnery a popelnice. Já s nimi vycházím. Jsem hodné děvče.

A nakonec UMĚNÍ. Obraz se jmenuje Zlatý déšť. Je úchvatný, alespoň pro mne. Jaro už se nedá zastavit! HURÁ!!! zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk