rozvedená bloguje

Tento víkend byl docela bohatý na zážitky, ale za cenu, že jsem ani nesáhla na různé neodkladné úkoly, jak jsem si dříve naplánovala, že bych mohla přes víkend lehce sfouknout. Počasí a jiné aspekty (včetně maličké lenosti) udělaly čáru přes rozpočet a já se budu muset v následujících dnech všedních o to víc mrskat, ale cílevědomě. No, nic, dnes si ještě odfrknu, stejně jsem nějak ospalá. Probudila jsem se ráno kolem třetí hodiny a začala jsem rozmotávat různé uzly v hlavě a už jsem nezabrala. Dopoledne jsem šla navštívit maminku a jak tam tak sedím a poslouchám přišla na mne krize a být doma okamžitě zalehnu. Tak jsem to chvilku odzívala, překonala sama sebe a doma si dala kafe. Celé odpoledne jsem pak pracovala na zahradě. Ostřihávala suché rostliny, shrabávala suché listí naváté v různých zákoutích a zátočinách a dávala dohromady záhony s maliníkem. Prostě zatím jsem tak kuchla do toho, co je nejvíc vidět. Ale jen tak jsem to poflákala, velký kus práce mě ještě čeká. Třeba jahodníkový záhon. A to mě zrovna moc nebaví.
V pátek jsem podnikla zajímavou akci. Měla jsem půjčené klíče a podnikla jsem malý dobrodružný výstup do věžičky kostela. Docela se mě v poslední fázi klepaly nohy, ale dolezla jsem až k tomu zvonu. Fotky dám zítra.
V sobotu jsme celé odpoledne strávili s Miladou a Spajkym na výletě. Cestou necestou přes louky a lesy do Luže. Na fotce vidíte poutní kostelík na Chlumku, focený od Zdislavy. Musela jsem oříznout spodek záběru, pohled kazí řadovky postavené pod kostelem. Na náměstí cukrárna, vídeňská káva a pohár a pak domů. Po těch 14 dnech polehávání a týdenním posedávání jsem se divila, že jsem nedoznala větší újmy. Do rána jsem se zregenerovala. Ale dnes jen odpočinkově. A přikládám pár záběrů z toho výletu a nedělní zahrady.

Pod zbožnovskou strání. Jak vidíte, příroda je ještě smutná a čerstvá tráva ještě neprorazila tu loňskou suchou. Listy a modřínové jehličí ještě zakukleno.

A tady jsem si je přiblížila.

Stačily dva dny a rozkvetly všude na zahradě ladoňky. Mám jich na jaře plný trávník a plné záhony. Všude je modro. Modřenec vykvétá později.

Mochyně – židovská třešeň. To jsou ty červené lucerničky. Ovšem po zimě zůstala jen žebra a červený plod uprostřed. Hezký objekt, takový nedobytný ježek v kleci.

linkuj.cz vybrali.sme.sk