rozvedená bloguje

Zbytečný řeči samozvance Mlejnka
V Lidovkách z 14.3. mě zaujal text Josefa Mlejnka (kritik,překladatel, spisovatel),
pod podivným názvem Křesťan V.K. aneb právo na cizoložství. Četla jsem článek několikrát a nemohla jsem se v úžasu s tím textem srovnat. Autor se snažil postupně pomocí všelijakých vykonstruovaných autosofistikovaných tezí dokázat sobě a světu, ale nejvíce snad pokrytecky a servilně Václavu Klausovi (kdo se ho o to prosil?, sám V.K. nereaguje, nevysvětluje), že má prezident právo na nevěru. A to přesto, že se při druhé volbě, pro mě nečekaně, veřejně přihlásil ke křesťanským hodnotám - „Po složení prezidentského slibu ve Vladislavském sále a vojenské přehlídce na třetím nádvoří Pražského hradu se Václav Klaus ve svatovítské katedrále poklonil památce svatého Václava, patrona české země."

Josef Mlejnek postupuje systematicky: svou konstrukci za práva cizoložníka začíná francouzským myslitelem Raymondem Aronem a otázkou dodržování hodnot, není-li člověk věřícím židem ani křesťanem; dále pokračuje frajersky k tatíčkovi Masarykovi a jeho milence a co na to říkala Mlejnkova maminka a nakonec do jeho osidel konečně vstupuje na scénu i další smilník – osoba veřejná: starý mlsný valašský kocour Ludvík Vaculík. A pak už nastupuje autorita Bible.
Ach jo, tolik řečí kolem jedné blondýnky.... Také se mi to nelíbí, myslím si, že někdo proboha už mravným být musí, a nejvíce ti, na které je vidět. Něco za něco. A člověk nemůže mít všechno. Jen někteří si to myslí, ale co já s tím nadělám a nechci soudit. Protože nevím. Neznám. ... Inu, takovej chlap snad ví co dělá, s čím si zahrává. Se mi zdá, že sám autor to cítí stejně, stydí se za našeho prezidenta, který hned po inauguraci šupky dupky do hotelu s blondýnou, a touhle složitou filipikou snad chce něčemu pomoci. Ale kdo o to stojí??? Snad to autor sepsal „sám kvůli sobě" ... zuzi

Vražda
V době kdy jsem byla nemocná, probíhala tiskem událost zmizení a později vraždy Ireny Neffové. Už velmi dlouho jsem se nesetkala v našem tisku včetně bulvárního s tak věcným obrazem celé události bez nádechu zbytečné senzace a bez tak nadužívaných výkřiků. Také vystupování otce a bratra zavražděné v médiích, včetně referování pana Ondřeje Neffa na svých webech, mě naplnilo i při té osobní tragédii, jistým pocitem uspokojení, že i v těchto vodách se dá vystupovat na úrovni, slušně, klidně, bez přehnaných emocí, které jsou skryty hluboko v srdci a nepatří na veřejnost. To byl můj největší zážitek. Charakterní sebejistý věcný projev pana Ondřeje Neffa.
Jak dětinsky působí vedle něho chování některých politiků.

Opustíš-li mne zahyneš, opustíš-li mne, nezahynu aneb jak lehce se opouští Řád
A za třetí – Daniel Landa opouští svůj Řád Ordo Lumen Templi, který založil, a začíná zase odznova. Asi ho už nebavěj ty  fangličky okolo, chtělo by to prostě akci, nějaký pořádný peklo. Jak jednoduché odejít od rozdělaného díla a nechat v tom kámoše samotný. Ovšem někteří věrní jdou doho toho s ním. Třeba Jan Vidím.

linkuj.cz vybrali.sme.sk