rozvedená bloguje

Včera odpoledne přišly na internet dvě sestry. Znám je podle vidění, pouze jako zákazníky. Jsou to světoobčanky. Mladší (je to vlastně hezká mladá žena přes 30) je velmi bezprostřední, přijde a hned je jí plno, projevuje se hlasitě, netřídí myšlenky, mám pocit,že se vůbec nekontroluje. Říká všechno co ji napadne. Vždy zde byla s rodiči, seděli vedle ní. Její sestra měla hotovo, ona však odmítla s ní odejít. Neustále se rozptylovala, konverzovala se mnou, začali jsme si tykat a já měla za chvíli pocit, že mě úplně zfamfrní... Byla to smršť, bez přestání na mě mluvila, telefonovala (mým telefonem!) různým prapodivným lidem, které neznala, ale měla na ně kontakt. Svěřovala se mi s hroznými věcmi a emotivně střídala nálady. Nemohu říci, že by nebyla inteligentní, ale ty emotivní výbuchy. Jakoby vůbec neselektovala své myšlenky, své chování. Pulzovala a já byla jak na trní, protože jsem měla hodně práce, ale ona stále vyžadovala mojí pozornost. Člověk, který je velmi vnímavý a citlivý, dovede druhého strhnout a zároveň ho vysává. Buch, buch, od jednoho extrému k druhému. Navázala se mnou úzký kontakt a občas se dostala do stavu, že mi sdělila velmi důvěrné skutečnosti ze svého života. Byla jsem v její společnosti 3 hodiny a v průběhu této doby jsem si všimla, že mi najednou prudce stoupla teplota a začala jsem mít pocit tíhy a apatie a byla jsem na smrt unavená. Přes to všechno jsem ji nedokázala vykázat a čekala jsem, až si pro ni sestra přijede. Domů jsem se sotva „doplazila" a hned jsem si šla lehnout. Těžká noc, nevěděla jsem co se se mnou děje. Ráno pocit, jako že jsem vyrabovaná, bolest hlavy, ale ta horkost zmizela! Jak rychle to přišlo, tak to odešlo. Nemocná nejsem. Jenom mě někdo pořádně vyždímal! zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk