rozvedená bloguje

Dny se prodlužují,ale já mám stále tu zimní spavou náladu. Jsem sama. Včera ráno jsem si pustila v TV Panoráma, abych měla doma nějaký zvuky. Objevila jsem, že na Dvojce dávají polské zpravodajství! Dlouho jsem neslyšela polštinu, ale stále jí docela rozumím. Musela jsem se usmát, slyším slovo sukces -tomu asi rozumíme všichni ...
Byly doby, kdy jsem tuhle řeč poslouchala docela dost a naučila se jí rozumět. Chytali jsme v TV polské vysílání a tam na rozdíl od našich kanálů dávali dobré filmy. Viděla jsem jich moc, ale ve vzpomínkách mi zůstal vyryt jen jeden: Maják na konci světa s Yulem Brynnerem. Ten dobrodružný dramatický film byl výborně natočen podle poslední knihy Julese Verna (1905), vydané až po jeho smrti. Od té doby jsem „Majá" neviděla, ale docela bych si to zopákla. Při té příležitosti jsem našla odkaz na Literární doupě, virtuální knihovnu, kde je právě tenhle titul, myslím knižní titul, kompletně celý uveřejněn. Jak jsem se dočetla, knihovna byla založena nejprve pro beatnickou generaci autorů, ale nyní už to tak neplatí, je tam literární směsice, i když právě díla těch hochů tam hrají prim... A když jsme u toho čtení vrátila jsem se k Třetímu přání a začala 2. díl. Ovšem,řeknu vám,po Murakamim mi ta kniha přijde trochu plochá,ne tak barvitá a slova ve mně nevzbuzují tak bohaté představy ...
Odpoledne jsem si lehla k televizi a zapnula lyžování a za chvíli pravděpodobně usnula a probudila se až o půl páté. Ta sladká únava! A dnes mě probudila dcera telefonem o půl deváté. Ráno jsem už byla jednou vzhůru, ale později zase usnula. A tak říkám: „Dost bylo spaní!" a jde se sportovat. Zacvičím si a popoledni za město. Nějak jsem se rozlenošila. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk