rozvedená bloguje

Tak nemohu usnout. Přes den polehávám, pospávám a teď, když přijde noc, nechce se mi zhasnout světlo, ponořit se do tmy a usnout. Asi nechám přes noc rozsvícený alespoň nějaký malý zdroj světla, abych narušila tu černou samotu. Večer mi volala kolegyně, jak na tom jsem. Nic moc, Dášo, říkám, je mi furt stejně blbě. Bolí klouby, jsem taková zpomalená, bolí mě kašlat, a cítím horečku a zároveň mě drtí zimnice. Ale nejhorší je ten dráždivý kašel. Ha! Kolegyně zkoumala, jestli by nemohla jít marodit také. Potácí se v tom už více jak týden a předpokládám, že tu nemoc na mě prskla. Ale vypadá to, že jsem na tom hůř než ona, a tak k doktorovi vyrazím zítra já. A to jsem si dělala plány, že vyrazím do Prahy a konečně také do Třebové na internát pro Honzovy věci. Vůbec se mi tam nechce... Tak se zatím všechny akce odkládají.
Když nespím, tak polehávám a čtu. Prokousávám se Třetím přáním. Líbí se mi ta kniha a v duchu ji porovnávám s mým oblíbeným Norským dřevem. Ale na delší řeč se zmůžu až po jejím přečtení. Má snad ke 500 stránek a všechno je jak má být. Kniha má jednotu obsahu, formy, pocit z vyprávění příběhů mám adekvátní krajině kde se děj odehrává (trochu hrubší, zemitý styl) něco tajemství, tradice, tušení nebo naděje lásky, ale je tam hodně mravoučných hesel, citací, ale ty si zase pamatovat nemusíme, že. Abych nezapomněla, krásné ilustrace, celky i detaily.

 Půjdu spát. A uvařím si ještě čaj. Dostala jsem od maminky nějaké čaje se znameními zvířetníku. Tak jsem si vynašla nejdříve ten svůj pytlík, s Rakem. Čaj, označený jako indiánský, byl velice lahodný. Já totiž nemám moc ráda ovocné čaje, a tenhle byl z nějaké zvláštní směsi bylin či co. Škoda, že jiný s Rakem tam už nebyl. Přesně takový čaj mi moc chutná a už dlouho jsem na podobný nepadla ... zuzi a dobrou...

linkuj.cz vybrali.sme.sk