rozvedená bloguje

Oblíbené téma ... v neděli jsme jeli s Miladou na vernisáž výstavy kinetických hraček do Mejta. Vezli jsme autem do Chocně Miladinu maminku a cestou jsme se stavili na hřbitově. Nebylo moc času, a tak jsem stačila pouze nakouknout pod pokličku zajímavé „vstupní expozici", s jakou jsem se ještě nikde nesetkala... A tak jen pár postřehů ...

Naddimenzovaná vstupní brána ve stylu neoklasicismu. Napadá mě kdovíproč přirovnání Potěmkinova vesnice ...

Na první pohled běžný hřbitov se vzrostlými stromy. Ústřední cesta, kříž, hroby... Ale já se nikam dál nedostala. Zasekla jsem se na začátku.

Upravené zimostrázové pole s hrobovými komůrkami. Hezké je, že jednotlivý příchod ke hrobu je úzký, při chůzi kolem zeleného bloku se nám neotvírá celkový pohled na hrob, vidíme jen těsnou prosekanou skulinu jíž prosvítá pouze střední část hrobu

Tenhle záběr se mi nějak vysmek z ruky ...

A tento průchod byl opravdu „na dvě dlaně". Jen taktak na protažení a ještě bokem. Vzadu vidím neobvyklý typ kamenné hrobky. Dominuje výška nad šířkou. Objevila jsem opodál ještě jeden podobný typ ve světlém provedení. Náhrobky mi připomínaly spíš artefakt v jakémsi stylu moderny z první republiky. Včetně zvoleného písma. Nikde jsem nic takového neviděla. Už jsem ale nestihla ani snímek. Čas nás tlačil. Ještě do Chocně na nádraží a pak zpět na tu vernisáž.

A hele, zarostlý chodníček! Vzadu vykukuje smutnej náhrobek a určitě mu to jedno není. Všichni kolegové to tu mají v richtiku!

 Další zážitky: výstava, marimba, cukrárna zítra. Zuzi – a pro obdivovatele starých opuštěných barabizen s tajemstvím mám taky jeden tip. Hospodu z Voletic. Tak zítra. A dobrou noc. Spěchám pod peřinu. Budu si číst.

linkuj.cz vybrali.sme.sk