rozvedená bloguje

S Honzou jsme kuli plány co dál, ale o tom psát nebudu. Odcházela jsem docela v klidu s určitými nadějemi, ale od budoucnosti už nic neočekávám a nepředstavuji si. Tak je to lepší. Honza mne mimochodem docela překvapil svým výsledkem v terénním běhu. Z patnácti byl čtvrtý a překonal tak sám sebe. Jak mi důvěrně sdělil své pocity. On totiž není vůbec sportovní typ.
Skončily návštěvy, venku na mne čekal A. a jeli jsme společně kupovat mobil, rozloučení a návštěva u Kash a Kainis – Blanky a Zuzky. (odkazy prosím v boční liště)
Setkali jsme se na jejich pracovišti a konečně jsem měla možnost spatřit kromě jich samotných i legendárního prvního blogujícího pražského krysaříka a jeho bílého chundelatého kamaráda. Ovšem ten byl úplně a naprosto v jeho mediálním stínu.... Návštěvu jsem si moc užívala a zhmotnění bloggerek jen velmi příjemně završilo přátelské sociální vlnění, které vnímám přes jejich domovský blog na počítači a tak. Ráda se s nimi budu setkávat nejen virtuálně. Je mi s nimi dobře. Prostě ... jak na Bertramce zaznělo Mí Pražané mi rozumějí, tak já říkám, že mí Pražané mi Prahu, která je mi cizí, neznámá a mám před ní trochu ostych a odstup, zlidšťují. A není to jen Blanka a Zuzka...
A pak už nebyl na nic čas. Děvčata mne šla vyprovodit na tramvaj mířící na holešovické nádraží. Měla jsem jen tři minuty, a tak jsem celou cestu od zastávky na perón utíkala. Jízdenku jsem si už koupit nestihla, ale vlak beze mne neodjel. Dosedla jsem a uvědomila jsem si, kolik let jsem vlastně neběžela. Hrůza! Nachodím toho moc, ale běhání nepěstuji, protože ho nepovažuji za zdravé. No, nějak jsem to zvládla, ale protože jsem běžela jako smršť, hodnou chvíli jsem pak ve vlaku kašlala jako starej notorickej kuřák. Ale přežila jsem! A ani nepociťuji žádné negativní následky. Snad přece ten běh až tak škodlivý není ...
Jízdenka vypsaná ve vlaku stojí 30 Kč navíc a jízdné celkově hodně podražilo. Ale nevadí! Na tomhle totiž život nestojí! zuzi.

A ještě něco moc příjemného. Dostala jsem od děvčat krásné tričko. Se zlatou Prahou, kočkama a lampou a podpisem. Hned jsem si ho doma zkusila a vzkazuji do Prahy: moc mi sluší a zdůrazňuje křivky. Ještě jednou děkuji, budu ho ráda a hrdě nosit. Z.

linkuj.cz vybrali.sme.sk