rozvedená bloguje

Valdštejnská lodžie je jednou z nejvýznamnějších kulturních a stavebních památek Jičínska. Je součástí komponované krajiny, jejíž koncepce byla založena za dob Albrechta z Valdštejna.
Lodžie byla vybudována v l. 1630-34 dle plánů italského stavitele N. Sebregondiho a drobně přestavěna v r. 1813. K ní náleží rozsáhlá obora a park zvaný Libosad.
Oblast Libosadu je velmi magická a tajemná. V oboře, schován v lese, se nachází rybník a na jižním okraji Libosadu je částečně poničený židovský hřbitov.
My jsme obdivovali pouze letohrádek v ranním slunci a prošli jsme částí parku ke grottě – umělé jeskyni s poustevníkem.

Vraceli jsme se druhou stranou stromořadí zpět, do města. Rozloučili se s Evou a zamířili opět na zámek. Již předtím jsme se obě shodli, že navštívíme znovu Tajná přání ... Tentokrát jsme svým opakovaným příchodem vzbudily údiv a nedůvěru a hlavní "čarodějka" si nás přetáhla mimo. Domlouvala nám vážně, abychom si nemyslely, že se ta přání opravdu splní. Prý mohou a nemusí. Opáčila jsem, že máme obě vysoké školy a víme o co jde, ale stejně na to věříme. To dodala už Lenka. A tak jsme šly znovu do tajemné chýše a kouzlilo se. Tentokrát jsem pociťovala, že tak nějak opravdověji. Ještě obhlídka kamery obskury a potom už jen procházka náměstím a šup do myší díry na kafe a tak. A pak už nám jel autobus a vlak. Na nádraží jsem litovala, že nemám fotoaparát, protože to jičínské je docela zábavné, tedy jsou tam věci, s kterými jsem se už dávno nesetkala. Například nemají světelnou tabuli odjezdů vlaků a ani nehlásí rozhlasem. Prostě donesou na perón ceduli, aby člověk věděl kam má nastoupit. A také nádražka! Už dlouho jsem žádnou novou neobjevila....
A to je konec mého pohádkového Jičína. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk