rozvedená bloguje

Nemohu si stěžovat, zatím regeneruji v pohodě a k doktorovi chodím jen výjimečně. Ono se to vždy všechno časem srovnalo. Mám jednu zkušenost. Za nemocí stojí většinou stres a vnitřní nepohoda, nejhůř když je stav dlouhodobý. Jak to chodí, jsem nejvíce poznala po rozvodu. Do té doby každý měsíc chřipky, angíny a když jsem se těšila, že někam třeba na chvíli zmizím z dosahu všední reality, onemocněla jsem jako naschvál. A nikdy z toho výletu nic nebylo. Moc radostí tedy k posledku nebylo. Manželství už neplnilo skoro žádnou funkci, a já byla unavená a otrávená a hlavně jsem si nedovedla představit, jak v tom rodinném zoufalství bude žít syn, který měl právě nastoupit do první třídy. Držela jsem se ale toho spojení zuby nehty, protože jsme měli dobrou firmu. Dělali jsme společně dřevěné lidové malované hračky. Nejenom obměny daných témat, ale i výrobky úplně nové. Manžel byl čím dále více závislý na alkoholu a jednoho dne už jsem byla tak utahaná a psychicky zničená, že jsem během pěti minut vše skončila, aniž jsem s tím dopředu počítala. Do té doby jsem já občas utíkala z domu. Teď odešel nadobro on a rázem byl klid. Měl kam jít.

Nemoce ustaly okamžitě, po migrénách veta a během 3 let postupně zcela ustoupila pylová alergie. Rozvod byl to nejlepší, co jsem mohla udělat. Ale píšu to tak rozvláčně proto, že chci ještě tu moji teorii potvrdit prožitkem posledních dvou dnů. Byl to docela nápor na nervy a včera večer to ze mne konečně spadlo. No a co byste řekli … hned jsem se zhroutila. Večer mě tak ukrutně začala bolet noha v nártu, že jsem nemohla ani pajdat ani ležet a Honza mi musel donést mokrej a suchej ručník a já si udělala zábal na tu nohu. A další lahůdkou byla zimnice. Klepala jsem se jak sulc a přitom jsem se potila. Jo, člověk je silný a zároveň křehký. Tak jsem se zabalila do teplýho svetru, slupla dva růžový prášky a s tou velkou zabalenou nohou zalehla a snažila se usnout. Tyhle krize znám. Přes noc se to většinou úplně srovná. Je to jen krátkodobá reakce na stres nebo někdy i na velkou únavu z fyzické práce. Taky jo, ráno NIC. A tak s tím tématem nezdárného syna končím – (než mě to zase popadne). zuzi .. a ještě ukolébavku na dobrou noc:

http://youtube.com/watch?v=I2v_XY-wsjs

linkuj.cz vybrali.sme.sk