rozvedená bloguje

Tak jsem to smazala. Omlouvám se. Zaměnila jsem v předešlém textu bolševník za anděliku. A to proto, že jsem nedůsledná,  a že jsem věřila bezmezně Buldokovi, který aniž okem mrkl, pojmenoval tyhle košťata andělikou. A já ji do té doby viděla jen v atlasu a bolševník jsem znala jen z doslechu. A takhle to dopadlo. Zapamatovala jsem si z lesa anděliku-bolševník, a tuhle osamělou rostlinu u příkopu jsem identifikova a tak nazvala. Aniž jsem si ověřila fakta. Nahrála mi k tomu i ta její osamělost . Nikde nic jen ta jedna krásná kytka.

Dodatečně se divím, že jsem sama nedošla k úhoně, protože mám ve zvyku rostliny a jejich okolí do záběru upravovat, olamovat, no prostě dělám všechno proto, aby byl záběr fotogenický. A podívejte se, co bolševník dokáže a také, jak vědci poznávají  anděliku od bolševníku a děhelu. Těžko. Snad jen, když se rostlina pomne, tak ty dvě neublíží a po bolševníku vám naskákají ošklivé puchýře. Objevila jsem totiž před chvílí na netu 44 stránkový vědecký manuál o bolševníku, tak jestli vás problematika zajímá, studujte. .

 No, ale dost už bylo sebekritiky. Jsem vděčná za vaše pochybovačné komentáře, i když ten první se mnou vůbec nezamával. Myslela jsem si, že L. se mnou jen laškuje.  To až hlas nedůvěřivé ještěrky mne přiměl k zamyšlení, jestli si nejsem náhodou až moc jista. Takže dík. Zvorala jsem to a mrzí mě to.

Dnešní den byl plný nepříjemných překvapení a večer jsem i slzy ronila. Ale co všechno se přihodilo ani nemohu s vámi probírat. Jsou to staré známé věci a nové horory. Možná byste ani nevěřili. To, že mi vybouchla doma elektrika a musel se na to pozvat odborník,  je jen nepodstatná epizoda. Těším se na víkend. Mám toho tak nějak všeho dost. Něco vymyslím. Doufám. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk