rozvedená bloguje

Dnešní den byl docela pracovní, myslím fyzicky, ale přísámbůh mám lepší pocit, než kdybych vymyslela nějakou filozofickou tezi nebo zákon. No, vlastně plácám nesmysly, protože ten vítězný pocit když se vymyslí zákon neznám. To se asi praští do čela a řekne se … heuréka! Já jsem ale dnes v práci udělala něco, do čeho se jen tak nechce a stále se to odkládá. Klidně i několik let. Ale když konečně jednoho dne dojde k uskutečnění, tak se člověk cítí nejméně týden velmi vyrovnaně a harmonicky. Chcete se také tak cítit? A kdo by nechtěl?  ... Tak to musíte přesadit nejméně 30 květináčů. A některé z nich musí být velmi zarputilé,  a pak je ten pocit z „dobře vykonané práce“ ještě sladší. Napadlo vás, že snad by se ten pocit uspokojení dal přirovnat k dobře provedenému sexu a dalo by to méně námahy? Ó ne, to je něco docela jiného. Sex musíte opakovat častěji než přesazovat kytky. Pocit blaha po přesazení pokojových kytek vám vydrží o hodně déle. A nemusíte tak často onen úkon opakovat, jako když provádíte proces falešné reprodukce! S jídlem roste chuť!

Přípravné práce jsem zahájila už den předem a dnes ráno jsem jela do práce s kolečkem přesáté hlíny, zelenou lopatičkou  a kupou květináčů a obalů na ně. Akce s následným úklidem trvala od 7.00 do 11.00 hodin. Musely se ale při tom ještě zabezpečovat základní funkce pracoviště. Potom jsem se šla domů osprchovat a převléknout – naštěstí to mám pár kroků… Ale ono to s tou radostí není zas tak horký. Syn dnes definitivně skončil s brigádou u řezníka. Byl nahrazen výkonnějším chlapcem a asi také ochotnějším a snaživějším… ach jo… hlavně že jsme zdraví …

Před chvílí jsem přes servis24 zaplatila foťáček u cybexu. Ještě jsem se předtím 2x telefonicky rozčílila, ale nedocílila jsem nic. Chtěla jsem poradit a rádce měl dovolenou. Zastupující inženýr byl ale blb. Dá se mimořádně pochopit, že neporadí okamžitě, ale když slíbí poslat e-mail a vys..e se na to, to už nemám slov. Je to velmi nesolidní přístup a zvažuji jisté kroky. Tedy, že mu to trochu polepím.  Ale víte jak to chodí … nic se stejně nestane! Doufám jen, že všechno bude v pořádku a fotoaparát bude dělat dobré fotky. Mám trochu obavy, abych zvládla všechny funkce přístroje. Byla by škoda využívat jen automatický režim… Také mi zůstal po mém milém Nikonu Coolpix doma stativ. Snad půjde použít…

Co jsem bez fotoaparátu, stále mne svrbí ruce. Stala jsem se na fotodokumentování  závislou. Chybí mi to!  Zrovna dnes. Poprvé jsem vařila velmi jednoduché a působivé jídlo zvané Římský květák. A jestli hledáte poučení, musíte si recept vygůglovat. Římského květáku je plný internet a dalším zveřejňováním bych jen nosila dříví do lesa. Ale kdybych měla čím fotit, klidně bych  to dříví do toho lesa nosila. zuzi

linkuj.cz vybrali.sme.sk