rozvedená bloguje

Já na to nekoukám, ale kdybych koukala, lekla bych se.-)

Slyšel jsem to nejdřív v rádiu a celé dopoledne pak uvažoval, jestli to má být správně "ztohoven" nebo "stohoven". Bohužel nefungovala ani jedna.. T.

já se nelekla, mně to bylo podezřelé. Jako když přijde do TV studia junta se samopaly , naruší vysílání a vstoupí tam s vlastním pořadem :o) já bych raději ten striptýz

já se tam také nedostala, jako by se po tom webu slehla země, ta atomovka zasáhla zřejmě jejich centrálu :o)

u Panorámy ráda snídám a zrovna když se něco děje, tak si klidně spím. Až mě to zamrzelo! S tou akčností máš pravdu, já pořád,co mi tam chybí.

on by takovej malej výbuch ČT asi prospěl. Ale muselo by to být na Kavčích horách...

Já na ten pořed ráda koukám, před tím něž někam vyrazíme, náladovka. Ale denně kvůli němu nevstávám ani neutíkám z práce :-). Tak to jsem ještě v normě, že jo?

to Lorrain: něco podobnýho udělali v ČST před cca 15 lety, možná si to pamatujete: do studia naběhnul terorista (hrál ho V. Marek) a držel jako rukojmí Máňu Tomsovou

Báro, to je tedy pech, po tvé mnohaleté trpělivosti ... :o(
aTeo, opatrně s tím, aby to nebylo po vejbuchu ještě horší...
Ireno, máš to dobrý, že víš, kde se dobře naladit, já to zatím nezjistila...
Loupák: Tak o tomhle jsem neslyšela, to se musela Maruška leknout...

Marie Tomsová - Atentát na hlasatelku

Po skončení studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jsem nastoupila do prvního zaměstnání. Jenže ze slibované zajímavé práce se vyklubala šedá rutina, a proto když byl vyhlášen konkurs na hlasatelku, neváhala jsem ani minutu. A pak už jsem najednou seděla před kamerou. Měla jsem tuhle práci moc ráda, ale pokud bych měla říct, co se mi při vzpomínání na ni hned vybaví, je to jedna zvláštní situace, která mě doslova vyděsila. Ukázala mi totiž, jak moc dokáže televize lidi zmanipulovat. Bylo to myslím v roce 1992, když režisérka Jitka Němcová hledala do své inscenace Taneční zábava skutečnou televizní hlasatelku. Šla jsem na konkurs a ten jsem vyhrála. Scénář mi pak předepisoval ohlásit inscenaci tak, jak bych ji ohlásila ve skutečnosti. V tu chvíli mě ale ve studiu přepadl herec Vladimír Marek. Až později se na obrazovce objevila zpráva o tom, že nejde o skutečné přepadení, nýbrž o součást inscenace. Jenže to už do televize volaly stovky lidí. Většina diváků si myslela, že jde o skutečné přepadení, a mnozí z nich mi pak nemohli odpustit, že jsem je takhle mystifikovala. Brali to ode mě jako zradu a někteří mi neváhali napsat dokonce výhrůžný dopis. To byla velká zkušenost.

To si pamatuju... náš táta byl na infarkt... hele, já byla tenkrát -náctiletá, a to jsem v 92 už nebyla, to muselo být dřííív :-)))

no jak kdy :-). Vono když je psáno Harrachov,a pak Liberec a vidíš jen šedou mlhu a ani nepoznáš, že "už jsou jinde", tak s tou náladou to taky není nic moc :-).

Irena: bylo to někdy duben-květen 92, já byl eště náctiletej taky a kousek sem ten večer viděl, věř mi

Věř Loupákovi Ireno, říkala mu to sama Máňa a Loupák její svědectví zaznamenal na věčné časy - viz výše :o))))

Ireno, to věřím, že to nenaladí, když je zataženo. Vzpomínám také na přenosy, kdy se jen mění titulky a všude je stejně šedo. Ale alespoň se tam něco děje ... něco jiného.

byla na programu F1 ve čtvrtek 19.3.1992 ve 20:30

Loupáku??? tys celýho půlroku sháněl tenhle údaj? Já na tyhle komentáře už dávno zapomněla, ale tys za tím neúprosně šel! to je něco teda.

i kdepak, nesháněl, jen že minulej tejden, vyšlo DVD s naskenovanejma Reflexama z prvního čtvrtletí ročníku 1992, kde byly i TV programy, takže sem si vzpomněl a prošel jeden tejden za druhym a tam to našel...je fakt, že už to dneska asi vopravdu nikoho nezajímá, ale já mam slabost pro takovýhle pitomosti

aha ... taks to dotáhl do úplného konce, vlastně je to docela dobrý smysl ... pro "nesmysl" :)... že se k tomu vracím ... mám rozečtenýho Kafku na pobřeží. Včera tam byla pěkná věta, něco v tom smyslu že je jedno jakým praporem kdo mává nad hlavou, ale jaký je vevnitř, jestli není prázdný, jestli je citlivý a tak. Tohle si já myslím taky. Nepamatuji si, jak to zní přesně, ale nějak tak...

Loupáku, super. Teď to ještě sehnat a hodit na rapid. :) (Ukázka v pořadu 13. komnata Marie Tomsové vypadala dost zajímavě.)